12.

527 64 8
                                    

Jakmile se Morgan konečně probrala, zasáhlo jí do očí stropní světlo nemocničního pokoje. Zamžourala rozespale očima a zkusila se posadit. Absolutně nechápala, jak se na nemocní pokoj dostala. Pamatovala si jen to, jak se snažila chytit onoho atentátníka z konference a připletl se jí do cesty bojovník z Wakandy. Pak si však vybavila, že spadla z výšky, když jí Black Panther vyřadil oblek. Do toho jí do pravé ruky prostoupila ostrá bolest. Zaúpila, když zjistila, že má ruku zavázanou.

„Ale ale, Růženka se probudila," uchechtl si kdosi. Ani si Morgan nevšimla, že někdo do pokoje vešel. Když se podíval směrem ke dveřím, odkud hlas šel, všimla si hnědovlasého kluka, jak ji se škodolibým úsměvem pozoroval. Měl na sobě doktorské oblečení a navíc kluka znala. Byl to Chris Strange. Syn Doctora Stephena Strange a její ex. Jenže jejich vztah museli brzo ukončit kvůli jejich častým neshodám a hádkám. Oba měli zkrátka moc vysoké ego, které vždy mohlo za vše.

„Drž hubu, zdravotní sestřičko," zazubila se Morgan a pokusila se aspoň na malý moment ignorovat bolest v její ruce. Chris se pobaveně se zasmál a s deskami, co držel v ruce, přešel k její posteli.

„Je ze mě doktor," prohlásil hrdě a zadíval se do papírů v deskách, co si přinesl s sebou. „Morgan H. Starková. Ročník 2018, dcera Athonyho Edwarda Starka a Pepper Pottsové. Jde ve stopách svého otce a snaží se chránit lidi ve svém slavném obleku," dokončil svůj monolog a pohlédl na zaraženě tvářící se Starkovou v posteli. Nezarážel ji však monolog, ale to, že je doktorem. Nedávno si ještě dodělával školu a doktorem nebyl.

„T-tak ty jsi...aha," Morgan došla slova, v čemž Chris pociťoval trochu vítězství. Potajmo se pro sebe ušklíbl, ale nahodil svůj profesionální výraz. Desky s papíry odložil na stolek vedle postele a usedl na dřevěnou židli, co byla přistavená u postele. „Co tu chceš? Přišel ses mi vysmát?" zeptala se Morgan trochu otráveně. 

„Jsem tvůj ošetřující lékař," pokrčil Strange rameny. „Je to problém?"

„Možná," vydechla dívka a zadívala se na zavázanou ruku. „Jak dlouho to budu mít?"

„Máš to naštěstí jen naražené. Takže když budeš dodržovat klidový režim, tak to mít dlouho nebudeš."

„Ale co moje práce na oblecích a-" začala Starková protestovat, ale Chris jí skočil do řeči.

„Obleky počkají. Teď tu především jde o tvoje zdraví. Řeknu té blondýnce, která tu sem za tebou přijela, aby na tebe dohlédla. Musíš se dát hlavně dohromady, Morgan," řekl Chris poněkud starostlivě a stejně se tak i tvářil. Nebyl to hajzl. Jen se občas povyšoval nad ostatními a dělal ze sebe boha. Jinak to byl i starostlivý a ohleduplný člověk. Měl Morgan rád. Ona to věděla, ale nedokázala s ním nijak vycházet. Neměli ani společné zájmy. Nešlo to.

„Co královna?” zeptala se raději, aby odvedla téma jinam.

„Prodělala operaci, ale bude v pořádku. Jakmile se trochu vzpamatuje, převezmou si ji Wakandský lékaři,” Chris se pousmál. „Spala jsi skoro osm hodin, jestli se chceš zeptat na tohle,” skočil jí na poslední chvíli do řeči, když se nadechovala pro další otázku. Raději ale zůstala mlčet a přikývla. „Chceš něco k pití? Nějakou chvíli tu ještě pobudeš, ale ráno tě pustíme domů.”

„Vodu, díky,” odvětila brunetka a Chris přikývl. Zvedl se a vzal si desky ze stolku, kde je odložil. Vydal se ke dveřím. Ještě se ale zastavil a otočil se na Morgan.

„Mám sem pustit návštěvy?”

„On si na mě někdo vzpomněl, jo?” dívka se ušklíbla a Strange se její reakci pobaveně zasmál. Měl její humor rád.

„To se ví. Jsi jedna z nejpopulárnějších osob na planetě,” mrkl na ni a opustil pokoj. Chvíli byl v pokoji naprostý klid a ticho, že by byl slyšet dopadnout i špendlík. Jenže za malou chvíli se ve dveřích objevil Happy, máma i Brook. Pepper měla okolo krku hned a musela si vyposlechnout její klasické kázání. I přesto, že jí bylo už třicet. Happy i Brook se drželi opodál a raději nic neříkali, aby nijak mámu Morgan nenaštvali. I za necelý týden, co je Brooklyn u Starků, stihla je poznat.

„Mamii,” zakňučela Morgan, když kázání trvalo víc, než bylo nutné. Pepper se zamračila a zakroutila nad svojí dcerou hlavou.

„Žádný takový, mladá dámo. Už nikdy nebudeš bojovat s kýmkoliv z Wakandy, rozumíš?” zdvihla varovně ukazováček.

„Byl ti táta někdy schopný odporovat?” Morgan vyjelo nahoru obočí. Happy si tiše uchechtl nad její odpovědí, což Rogersovou vedle něj zaskočilo. Nikdy ho doteď neviděla se usmát, nebo zasmát.

„To nebyl,” odpověděl Happy za Pepper.

„Chytli toho útočníka?” zeptala se Starková raději namísto toho, aby mluvili o jejím otci. Zase se její duše dobírala ke smutku.

„Už byl na výslechu, ale nechtěl říct, kdo ho poslal.”

„Poslal ho Hammer,” vydechla Morgan a Pepper s Happym se zděsili. Jediná Brooklyn byla mimo, jelikož nevěděla o koho jde. Ale raději mlčela a poslouchala dál.

„Hammer? To není možné,” zavrtěla nad tím máma Morgan hlavou.

„Promiňte, nechci rušit, ale kdo je ten Hammer?” rozhodla se Rogersová konečně ozvat. Už jí to ticho přišlo trapné.

„Tátův velký nepřítel z dávných časů, když začal být Iron Manem. Chtěl ho připravit o firmu, ale nepovedlo se mu to,” vysvětlila jí brunetka. „Justin Hammer.”

„Takže on může za ten útok? Neměl by to někdo říct policii?” navrhla Brook, ale Morgan zavrtěla pouze hlavou. Neměla proti němu důkazy. Bylo by velmi marné ho jít zatknout jen tak. Nikdo by ji to neuvěřil.

„Je to jeden z dalších bohatých lidí týhle planety. Snadno by si zaplatil kauci a propustili by ho. S obyčejnou obžalobou by tam nevydržel ani hodinu,” vysvětlila jí Morgan a povzdechla si, když si lehla zpět na matraci postele.

**

„Přísahám, že ho dostanu, matko. Nesmí mu to jen tak projít,” zavrčela Kailla naštvaně, když si zrovna povídala s její mámou u její postele. Nakia si povzdechla a zoufale pohlédla na svého manžela na druhé straně vedle postele, který svou dceru bedlivě poslouchal.

„T'Challo, řekni jí něco...”

„Když mi zemřel otec, též jsem ho chtěl pomstít. Já rozhodnutí Kailly respektuji,” rozhodl se král do toho nijak nemotat. Znal svoji dceru. Byla dost rázná a často si šla za tím, za čím chtěla.

„Děkuji, otče,” kývla na něj dcera a vstala z židle, na které doteď seděla. „Podle výpovědi toho, co střílel, prej toho ví víc Starková.”

„Takže chceš zajít za Starkovou a vyzvědět od ní informace?” snažila si to Nakia ujasnit.

„Přesně tak. Chci, aby náš svět zůstal v klidu a míru. Ne, aby tu začalo podobné fiasko, jako před třicet lety. Už takhle hodně z nás přišlo o život.”

„Jak to chceš udělat?” tázal se Kailly její otec. Byl si naprosto jistý, že jeho dcera ví, co dělá. Už od mala ji vedl ke spravedlnosti a ochraně jejich lidu.

„Zůstanu na nějakou dobu tady ve státech a zkusím toho muže vystopovat,” odpověděla mu Kailla pevně rozhodnutá. T'Challa nic nenamítal a jen souhlasně přikývl. Nakie se její rozhodnutí nelíbilo, ale přesto nic neřekla, aby jejímu rozhodnutí zabránila. Její dcera byla dávno dospělá a byla právoplatnou dědičkou Wakandského trůnu. Musela vědět, co dělá.

Miss Patriot: The next Avengers [1]Kde žijí příběhy. Začni objevovat