Prokleti v Měsíci

Koupat se můžeš i bez plavek

Mell se úplně promáčená, ale nadšená a šťastná vracela zpátky na kolej. Mohla použít sušící kouzlo, ale chtěla si ještě chvilku vychutnávat tu atmosféru, která ji spolu s deštěm uvízla na oblečení.

Musí Remusovi poděkovat, že jí to napsal. Jenže jak? Jen díky stačit za tři stránky z obou stran nebude. Čokoláda! Dá mu čokoládu! A zamířila si to ke kuchyni, protože si byla víc než jistá, že domácí skřítci nějakou tabulku navíc mít budou.

Za malou chvilku si to už mířila do věže s tabulkou čokolády v ruce. Od jedné ze skřítčic dostala vynadáno, protože z ní kapala dešťová voda v kuchyni to pod ní udělalo menší kaluž.

Když vstoupila do společenské místnosti, Remuse nikde neviděla. Takže musel být v knihovně. Jen si odložila koště a vydala se tam.

Jak tak procházela chodbami, skoro nikdo v nich nebyl. Když už byla těsně u dveří knihovny, minula jí jedna dívka. Mell v tu chvíli došlo, že jí nikdy neviděla. Ono bylo normální, že každý den vídáte nové tváře, protože při tom, kolik studentů chodilo do Bradavic bylo doopravdy nemožné znát všechny. Dívčin obličej ale na ní působil doopravdy jinak. Tak zvláštně cize. Ještě si stihla všimnout jejích očí. Byly tak temně hnědé, že nebyla vidět panenka. Dívka celou dobu, co kolem ní procházela, z Mell nespustila zrak. Z jejích očí jí mrazilo.

Zavrtěla nad tím hlavou a vstoupila do knihovny. Šla ke stolkům a hned našla ten, u kterého seděl. On sám tam ale nebyl. Na stolku ležely úhledně popsané dva pergameny. Zrzka si sedla a začala si je pročítat. Takhle dobře by to ona nikdy nenapsala. Tedy, napsala, ale to by se jí vážně muselo hodně chtít a strávila by nad tím spoustu času. Ona rozhodně nebyla ten zapálený učící typ studenta.

,, Někde jsem tam schválně udělal dvě chyby aby to působilo více...autenticky. Ne ze bys byla hloupá nebo tak ale..."

Mell k chlapci, který přišel, zvedla pohled.

,, Já to chápu Reme, děkuju."

Zvedla se ze židle a skočila mu kolem krku. Ani jeden se neubránili smíchu.

,, Jsi nejlepší! Tvoji zásluhou zítra vyhrajeme. Kdybych to musela psát...ani nechtěj vědět jak by zápas dopadl."

,, To nic. Byla to maličkost ze všech věcí, co bych pro tebe udělal."

,, Jo, abych nezapomněla!"

Pustila ho a podala mu čokoládu.

,, Maličkost ze všech věcí, co bych pro tebe udělala za maličkost, kterou jsi udělal ty pro mě."

Chlapec si tabulku dal do kapsy.
Hned ale řekl:

,, Vždyť jsem úplně celej mokrej!"

Podíval se na Lis

,, Vždyť vypadáš, jako bys právě vylezla ze sprchy!"

,, To nevidíš jak venku leje?"

Remus se podíval z okna. Do teď si toho nějakým zvláštním způsobem nevšiml.

,, To vás v tomhle James nutil trénovat? Já z něj zešílím, vždyť všichni do rána dostanete angínu a to s velkou pravděpodobností, jestli ani jeden neumíte použít sušící kouzlo."

Sáhl pro hůlku a neverbálním kouzlem dívku usušil. Chytil jí za ruku.

,, Vždyť jsi úplně promrzlá. Ten blbec má ale nápady."

,, Náhodou strategicky to byl nejlepší trénink, co jsme mohli mít. Jsi jenom nezkušenej."

,, A ty, jestli se hned nezahřeješ, ten svůj strategický trénink zítra neuplatníš."