-UNIMAGINABLE-

4.Díl - Změna

Čekám na obvyklém místě kde se s klukama scházíme.Je už docela tma.Už tu měli být.Kde se zase flákají.Zapnu si mikinu víc ke krku.Už je docela zima.To se chtějí ti dva v takové zimě koupat?Ani náhodou.Už to nevydržím.Rychle vytáhnu mobil a volám Timovy.Tim to dlouho nezvedá.Už to skoro vzdávám když v tom to zvedne. „Ano Ell?"ozve se Tim.Je udýchaný.„Time kde jste?Čekám tu už dobrých 10 minut."zajímalo by mě kde jsou.„Ellie už jdeme, vydrž.Měli sme takový malý prblém potom ti to povím už jsme skoro u tebe."jen to dořekne zavěsí.Bezva to mě teda moc neuklidnil.Někdy bych je za tohle zabila.Najednou je tu hrozné ticho.Přeběhne mi mráz po zádech.Tohle není dobrý.Otočím se.Zadívám se do lesa.Co když měla máma pravdu a opravdu to tady není bezpečné.Tohle není dobrý.Snažím se zahnat špatné myšlenky.„Co tady děláš?"uslyším za sebou.Skoro nadskočím jak sem se lekla.Rychle se otočím a uvidím ho.Davida-syna Manguse.Koukám na něj a přemýšlím na co se vymluvím.„Neměla by si tady být v noci a sama.V lese by mohlo být něco nebezpečného."řekne trochu tajemě.„Něco nebo někdo?"vyhrknu bez přemýšlení.David se na mě jen podívá.Tuším co se mu honí hlavou.Určitě mně nemá rád jako jeho otec.David je předurčený k tomu vládnout naší smečce je to Dial.Odhrne si tmavě černou ofinu z čela.Jeho uhlové oči mě sledují.Každý můj pohyb.A pak udělá něco co mi vyrazí dech.Ten kluk se na mě usměje..!Je to první Dial, který se ke mně neotáčí zády a nedělá že neexistuju.Zaraženě na něj koukám.„A teď vážně co tady děláš Ellie?"vysloví mé jméno a já ztuhnu.Žasnu dokonce ví jak se jmenuju.Dialové mě většinou ignorují natolik že si sotva pamatují mé příjmení natož jméno.Přemýšlím co mu řeknu.„No...šla jsem se projít."zalžu.Ani nevím proč.V tuhle chvíli by nebylo nejlepší říct,že tady čekám na Tima a Dana a že zřejmě uděláme něco, co by sme neměli.Podívá se na mně.Snažím se o nevinný úsměv.„Tak v tom případě půjdu s tebou."řekne.„Cože..?!"vyhrknu.On se na mně jen v klidu usměje a řekne:„Přece si nemyslíš že tě tady nechám chodit samotnou?Nesmí se ti nic stát."Cože?Najednou se stará!Po tšch letech co na mě nikdy nepromluvil.Znala sem jen jeho ledové pohledy.V tu chvíli přiběhnou Tim a Dan.Nevěřícně na nás koukají.David zřejmě neví co si má myslet.Bezva!Teď si bude myslet že sem lhářka a zase budu znát jen jeho ledové pohledy.Přitom ten jeho úsměv,který patřil mě bylo příjemné vidět.Kéž by se takhle přátelsky ke mně chovali všichni.Je čas něco říct.„Ahoj Time ..!Ahoj Dane!Zrovna sme se tady s Davidem potkali a on byl tak hodný že tu semnou na vás počkal."usměju se na ně.Kluci zřejmě uvěřili a tak se podívali na Davida.Ten jen nevinně pokrčí rameny.„No tak já už půjdu.Myslím že mojí společnost už nepotřebuješ Ell."řekne a jde.To bylo divný.Kluci se na mně jen podívají.Chvíli si ještě povídáme a potom už mizíme v lese, kde konečně nechápe vyjít naše skutečná já.

Doufám že se vám příběh líbit.Vím že to asi moc lidí nečte.Tak prosím dejte mi vědět jak se vám to líbí do komentáře.