28.Díl

625 77 6
                                    

Konečně sem se dostala ven z lesa.Proměním se v člověka.Utřu si slzy a vydám se domů.Za těmi co považuji za svou "rodinu".Už vidím náš menší rodinný domek.Dveře jsou odemčené.Zaváhám.Nadechnu se a vejdu.Zamířím do kuchyně.Máma s Ianem sedí mlčky u stolu.Hned jak mě máma uvidí tak vyskočí ze židle.„Ell,tak hrozně sem se bála!"vykřikne a pevně mě obejme.Nechám ji ale po chvíli se odtáhnu.„Proč si mi to nikdy neřekla!"vyjedu po ní.Smutně se na mě podívá.„Iane,běž na horů."řekne Ianovi.„Ne,ať zůstane tady.Má právo to vědět!"skoro zakřičím.Ian se nevěřícně dívá.Určitě neví o co jde.„Já čekám!"zakřičím na mámu".„Ell,já ti to nemohla říct!Kmen mi to zakázal.Navíc,sem o tebe nechtěla přijít.Si moje dcera!Mám tě moc ráda."řekla.Nadechnu se.„Nejsi moje matka!Moje matka je modrý tygr stejně jako já!Nejsi moje matka a Mark nebyl můj otec.Moji rodiče jsou někde v lese.Neví že žiju.Myslí se že jsem mrtvá!"křičím.Zase brečím.„Ell,jak tohle můžeš říct?Vzali sme si tě.Tví rodiče jsou mrtví!Zabili je Upíři ale to ty přece víš.Určitě ti to řekli.My jsme tvá rodina,kmen je tvá rodina."řekne.Ian jen nevěřícně přihlíži.„Tak to pochop!Nejste má rodina.Už chápu proč se ke mně Mangus tak choval.Vím, proč si ke mně bývala tak chládná.Moje zbarvení ti připomínalo že nejsem tvá dcera!Že patřím k těm kteří běhají po lesích a nejsou svázaní pravidli kmene!"křičím na ni.Vídím jak jí ukápne slza.Uvědomím si že sem na nic až moc krutá.„Ell,máš pravdu.Já nevím jestli jsou tví rodiče živí,ale vzpoměn si kdo tě vychoval.Za kým si chodila, když si neměla kamarády?Kdo toleroval tvé průšvihy?Nebýt mě a Markuse co by s tebou bylo?"řekne mi.„Promiň,já.."omluvím se.Najednou to na mě všechno dopadne.Má pravdu.Byla tu vždy pro mě.Nemohla mi říct pravdu kmen jí to zakázal.Zničehonic mě obejme.„Vždycky budeš patřit k nám.Si přece naše a nezáleží kdo jsou tví skuteční rodiče.Ellie,oni možná ani nežíjí ale my tu s Ianem pro tebe sme."řekne.Ian k nám příjde a přidá se do našeho objetí.Je mi už líp.Má pravdu jsou moje rodina.Jsou tady pro mě.Ale stejně jednou najdu svou pravou rodinu.To si ale musím nechat pro sebe.Bude to lepší pro mě i pro kmen.Prozatím.

Po té hádce sme se ještě chvíli bavili.Ianovi sem všechno před mámou řekla.Hlavně to,co mi říkala rada.Nezmínila sem se jim o mém plánu.Myslí si, že to nechám být.Že vše bude jako dřív.Je lepší že si to myslí.Budu je v tom muset utvrdit,takže nebudu delší dobu nic podnikat.
Jdu na horů.V rychlosti se osprchuju a chystám se do postele.Ach jo.Zítra je škola.Za normálních okolností bych se o dnešku podělila s Timem a Danem.To ale asi není možné když se semnou nebaví.Zase zesmutním.Jason je určitě šťastný se svou rodinou v novém domě.Tomu nemůžu kazit lepší období mými problémy.Proč sakra nemám žadnou kamarádku,která by mě podržela?Nahážu si věci do batohu a lehnu si do postele.Sem tak unavená.Jen co si položím hlavu na polštář a přikryju se,tak usnu.

Tak je tady nový díl..! :) Dneska je to hodně emotivní a pocitové.Doufám že ste napnutí co bude dál..!!Určitě mi napiště cokoliv do komentáře.Ocenila bych,kdyby ste mi napsali co mám zlepšit.Samozřejmě příjmám i kritiku.Ano, určitě ste si všimli že je tam málo odstavců.Tak mi to ale vyšlo :D Děkuju moc za přečtení a určitě mě podpořte Votem.Další díl přidám během dalšího týdne.

-UNIMAGINABLE-Kde žijí příběhy. Začni objevovat