-UNIMAGINABLE-

35.Díl

Sedím s Kylem,Joshem,Ianem a Amy na vrchu vodopádu.Koukám na kapičky odlétávající od proudu padajícího dolů do jezírka.Je slyšet jen hukot vody.Je to tu stejně krásné jako když jsem tu byla s Timem a Danem.Při téhle vzpomínce se mi trochu zasteskne po těch dvouch. Znala jsem je od mala.Byli součástí mého života a najednou mi úplně zmizeli.Myslela jsem že je to přejde,že zase bude všechno dobré.Že budeme zase my tři.Kdybych se tehdy nezačala tolik bavit s Jasonem a všímala si i kluků,možná by to bylo jinak.Ale přece museli pochopit, že když byl Jason u mě doma,tak jsem s ním být musela.Navíc věděli,že si s ním rozumím.Tohle se mi nějak nezdá.Kluci by se semnou nepřestali bavit jen kvůli tomuhle.Na to je znám až příliš dobře.Nehodlám se jim teď ale vnucovat.Mám nové přátele,které chci poznat.Už teď vím,že jsou to skvělí lidé,všichni do jednoho.Vlkodlaci jsou díky tomu co si zažili úplně jiní než Tygrisové z našeho kmene.

Z přemýšlení mě vytrhne Amy,který do mě drcne loktem."Začíná se stmívat."řekne.Kouknu a teprve až teď si všimnu že se opravdu stmívá.Máme to docela daleko do města a tak by jsme se měli vydat na cestu."Tak už asi půjdem,ne?"zeptám se kluků.Všichni tři se na mě kouknou.Ian se s nimi také stihl skamarádit.Když jsem se přestala s Timem a Danem bavit Ian se k nim také nehlásil.Ve Vlkodlacích jsme oba s Ianem našli spoustu nových kamarádů."Měli by jsme."kývne Kyle.Všichni se pomalu zvedáme k odchodu.Jen Joshovi se nějak nechce.Mezitím co se Amy,Kyle a Ian dávají po pěšině,která vede dolů,Josh stále sedí a hledí do dálky.Jdu zpět k němu a sednu si vedle něj."Je tu hezky,viď?"prohodím."To je.Jsem rád že jsme tady.Cítím se tady v bezpečí.Nemusím se bát o nikoho ze smečky."řekne.Rozumím mu.Dokážu si představit jaký vedli život.Bát se že někdo zabije vaše nejbližší musí být hrozné.Nedokázala bych snést že můžu kdykoliv přijít o Iana.Že by ho nějaký Upír či dokonce Tygris zabil.Pohladím ho po zádech na znamení soucitu."Škoda že jsem tě dnes nemohl poznat ještě o něco lépe."poví mi.Usměju se."Vždyť času máme dost."odpovím mu a zvedám se k odchodu.Josh se také zvedne a následuje mě.Sejdeme pěšinu.Dole u jezírka už na nás čeká zbytek."Joshi nemůžeš si ji takhle pořád nechávat pro sebe!"poškádlí Joshe Kyle.Zasměju se.Už jsem si zvykla jak se tihle dva pošťuchují.Podle Amy jsem první holka o kterou mají oba zájem.Nikdy žádný z nich o nějakou holku zájem neměl.Já vlastně ani nevím jestli teď chci z někým být.Samozřejmě věk na to mám,ale stejně.Ikdyž, když se to tak vezme tak proč ne?Kluci jsou to fajn.Znám je jen chvíli, ale oba dva na mě působí dobře.A pak je tu ještě Jason.Moc jsme spolu nemluvili od příchodu ostatních z jeho smečky.Jasona chci jen jako kamaráda.Víc se mi líbí Kyle a Josh.S Jasonem bych asi nebyla ani kdyby tu ostatní nebyli.Mám ho ráda to ano,ale je to dobrý kamarád.Víc nic.

"Tak jdeme?"zeptá se Kyle.Vím že se těší až se zase bude moct koukat na mou srst.Cestou do lesa ji nemálo obdivoval.Všichni Vlkodlaci mě berou taková jaká jsem.Nesoudí mě podle toho že jsem modrý Tygris,to je jim jedno.Proto jsem si je všechny tak rychle oblíbila.Přeměníme se a vyrážíme.Kyle má samozřejmě upřený svůj pohled na mě.Proto zrychlím.Ian se drží u mě.Snaží se mě předběhnout."Iane?Myslíš si že dokáže Dial předběhnout modrého Tygrise?"řeknu posměšně.Nemyslím to zle,je to samozřejmě sranda.Takové to sourozenecké škádlení.Ian se na mě koukne a ještě přidá.V pohodě mu stačím.Všichni postupně přidávají i Kyle,Josh a Amy."Že by měnší závody?"zeptá se natěšeně Kyle.Tady někdo neví jak jsou modří Tygrisové rychlí?Brzy to zjistí.Škodolibě se usměju."Menší závody?To by jsme mohli."řeknu nevinně.Všichni se toho hned chytí a tak už zanedlouho stojíme všichni v jedné rovině.Jsem připravená."Teď!"vykřikne Kyle.Ovšem.Chce vyhrát švindlíř jeden.Kyle vyrazil o něco dříve než my ostatní,protože jsem nečekali,že Kyle závod zahájí.Stejně na nic nečekáme a rychle vyběhneme hned za Kylem.Držím se ostatních.Ještě je brzy na maximální rychlost.Docela se divím jak jsou Vlkodlaci rychlí.Ian jim sotva stačí.Kyle je stále před námi a už jsme v polovině závodu.Josh se začne dostávat před nás.Za mnou se Amy předhání s Ianem.A dost!Je čas.Okamžitě zrychlím a dostanu se před Joshe.Během chvilky jsem už i před Kyle a ještě zrychlím.Užívám si to.A jsem v cíli.Prudce zabrzdím. Po chvilce doběhnou ostatní.Všichni udýchaní."Mohla ses zmínit."řekne trošku naštvaně Kyle."Měli jsme to tušit.Modré my přece známe."řekne udýchaně Josh.Chvilku se vydýcháme a pak jdem pomalu domů.Už jsme na konci lesa a tak se musíme přeměnit opět do lidí.A míříme domů.Ve městě je vylidněno.Nevidíme ani živáčka.Už je docela tma a většina lidí se zde po večerech bojí chodit ven.Nedivím se.Občas se tu dějí divé věci kvůli naší přítomnosti.

Jdeme prázdnými ulicemi.Město vypadá dost strašidelně.Už jsem si tady na to zvykla.Ani psi tu neštěkají což je podivné."Dneska to bylo fajn."řekne Josh a koukne na mě.Když se střetneme pohledem rychle uhne očima."Je to tu skvělé.Konečně máme bezpečný domov."řekne věčně nadšená Amy.Josh mlčí.Jde jako poslední a nic neříká.Kyle,Amy a Ian se začnou bavit a tak trošku zpomalím a přidám se k Joshovi."Copak je?"zeptám se ho.Koukne na mě a já spatřím v jeho očích smutek."To nic Ellie,nech to být."řekne a přidá do kroku.Chytnu ho za paži a tím ho zastavím."Řekni mi to,uleví se ti."Koukne na mě a kývne hlavou.Pomalu se rozejdeme.Josh chvíli mlčí a tak slyším jen vysmátou trojci před námi.

"Jednou, když jsme se skryli v jedné jeskyni,"začne vyprávět Josh,"nás naši pronásledovatelé našli.Všichni jsme se snažili bránit naše děti.Bylo to strašné.Všude byla krev a oni vraždili bez milosti.Byl jsem v rohu se svým mladším bratrem.Táta běžel na pomoc ostatním a máma zůstala u nás.Bohužel nás našli.Máma se nás snažila bránit,ale přemohli ji.Před našima očima ji zabili.Po té chtěli jít po nás.Neměli jsme se jak bránit jako lidé jsme nic nezmohli.V tu chvíli se rozhodl vlk ve mě nás bránit.Poprvé jsem se přeměnil.Byli o dost silnější než já,ale zvládl jsem je udržet.Můj bratr utekl.Zachránil se.Naši útočníci uslyšeli signál.Vlčí zavití.Ano,útočil na nás vlastní druh.Vlkodlaci nám povraždili polovinu naší smečky.Zabili mi matku.Vlastní druh nás chtěl všechny zahubit.Nevím proč to nedokončili, ale někdo je odvolal.Bratr utekl.Nikdy jsme ho nenašli.Pátrali jsme po něm, ale jako by se po něm slehla zem.Žádný pach, kterého by jsme se mohli chytit.Zmizel a my ho nikdy nenašli.To bylo nejhorší co náš kmen zažil.Po té jsme se začali trénovat k boji,lépe se skrývat a byli ostražití ke všem.Žádným jiným Vlkodlakům jsme nikdy nevěřili.Zůstali jsme sami."dokončil svůj příběh.Měl slzy v očích.A já také.Obejmula jsem ho.V pevném objetí jsme chvíli zůstali."Mrzí mě to Joshi,tak moc."zašeptala jsem.Slzy mi tekly po tvářích.Když dokáže tohle udělat vlastní druh co je to potom za svět?Tohle je odporné.Naše činy jsou odporné,my jsme odporní.V tu chvíli se ve mě něco zlomilo.A tak jsem k Joshovi nějak přilnula.Najednou jsem mu chtěla být nablízku pořád.Chtěla jsem ho objímat až do konce mého života.

Tak jak jsem slibovala je tu nový díl.Jupí! :D Doufám že oceníte že je takhle dlouhatánský.Dneska jsem rozhodla s kým Ellie bude tak snad nejste zklamaní.Už vím jak vše bude pokračovat.Po tomhle dílu jsem si to všechno srovnala v hlavě a podle mě budete překvapení co všechno Ell ještě zažije.Do komentářů my napište jak se vám líbí děj tohoto dílu a jestli by jste něco změnili popřípadě co. :) Jo a do kometářů my pošlete odkaz na fotku,jak si představujete Joshe.Fotka která se mi bude nejvíc líbit bude u dílu.Doufám že se zapojíte :) A to už je ode mě dneska vše.Těším se u dalšího dílu :)