-UNIMAGINABLE-

9.Díl - sen

Běžím tmou.Sem v tygří podobě a utíkám jak můžu.Honí mně.Vím že pokud mě chytne je to můj konec.Jestli mně dostane končí všechno.Slyším jak se mohutné tygří tělo blíží.Schopnost!Tak jediná mě může teď zachránit.Zkusím zrychlit.Uteču mu.Sem rychlá jako vítr.Ne!Nejde to.Nemůžu přidat,nemůžu utéct.Nohy mi stěžknou.Jen tak tak běžím.Musím vydržet musím.Zabočím do tmavé městské uličky.Ve městě není ani živáčka.Nikdo.Jen já a můj pronásledovatel.Mohutný modrý tygr.Modrý,stejně vyjímečný jako já.Jeho kůže je o něco tmavší než moje.Vím že jestli mně dostane končím.Co má rodina?Budu jim chybět.Nehodlám to zjišťovat.Zkusím přidat.Nejde to už jen tak tak běžím.Nohy se mi skoro podlamují.Nemůžu dál.Opouští mně poslední naděje.Ucítím ukrutnou bolest.To po mně skočil modrý tygr.Dostal mně.Chytim mně.Povalí mně na zem.Zrychleně dýchám.Takhle skončím?Zabije mně stejný tygr jako jsem já?Podívá se mi do očí.On má tak krásně tyrkysové oči.Nachvíli zapomenu na můj ohromný stach,který je vzápjetí zpět.A chrams!

Probudím se.Po tvářích se mi kutálejí slzy.Dýchám tak rychle.Srdce mi buší jako kdybych běžela maraton.Byl to jen sen uklidňuju se.Snažím se potlačit samotu a smutek,který se mně tak pevně drží.Ta somota, ta beznaděj.Tohle byl jeden z nejživětších snů v mém životě.

Ráno je jako každé jiné.Probudím se do slunečného dne.Snuneční paprsky prosvítajíce přes žaluzije mě příjemně hřejí na tváři.Usměju se.Vzpomenu si na sen a oklepu se.Bylo to tak živé.Až moc.Zaženu zlé myšlenky a jdu dolů.Do nosu mě uděří ůžasná vůně míchaných vajíček ze slaninou.Příjdu do kuchyně.„Ahoj mami."pozdravím mámu.„Ahoj Ell.Prosím skoč vzbudit Iana budeme snídat."usměje se na mně.Vstanu a jdu zase nahorů po schodech.Vklouznu do bráchového pokoje a přisednu si na postel, kde spokojené oddechuje.„Iane,je čas vztávat.Vajíčka volají"řeknu a pošimrám ho prstem na tváři.Pomalu se začne probouzet.Otevře oči.„Dobré ráno ospalče!"popřeju mu.Usměje se.„Dobré."odpoví ještě trochu rozespale.„Honem ať si dole.Máma dělá vajíčka.Být tebou tak si pohnu, víš jak je mám ráda.Aby ti něco zbylo."poškádlím ho a odejdu zase dolů do kuchyně,kde se s chutí pustím do snídaně.

Tak co líbí se vám tenhle díl?Dneska ještě přidám 10 ..! Ano desítku.Tak moc mně baví to psát.Jen škoda že si to asi moc lidí nepřečte..:/