Rue Macauley: Fireproof || The Marauders CZ

Tichošlápku, žiješ?!

Po jídle se s ostatními sejdeme v prostorné místnosti, která má asi sloužit jako společenka a je od stropu až po podlahu polepena fotkami z dřívějších táborů. Udiveně si je všechny prohlédnu, neschopna pochopit, jak se tu mohl někdo tolik bavit, že jeho tvář zdobí úsměv. A těch vlezlejch úsměvů je na tý zdi plno. 

,,Všecky vás tu znovu vítám," protrhne mé myšlenky Ken, který opět stojí na hromádce knih s megafonem v ruce. Ne, fakt, mez megafonu bych ho nepoznala, nebyl by to on. Všimnu si, že všichni sedí na zemi a já jediná postávám a dělám maják, takže taky okamžitě dosednu vedle nějaké holky a dělám, že mě jeho výklad vážně zajímá.

,,Dneska už poněkolikátý," vykřikne Sirius a ač se to snaží maskovat kašlem, celá místnost se otřese nával smíchu. I já se směju, protože tohle vystihnul. Nenápadně se na něj otočím a docela mě překvapí, že vedle něj sedí jen baculatý blonďák, Peter. Ostatní z tý čtyřky jsem od večeře neviděla. 

,,Než si řekneme nějaké informace k úvodu, zavolám vaše jméno, vy se mi ohlásíte a zároveň ostatním sdělíte, pročpak tu vlastně jste. Aspoň se mezi sebou lépe poznáte." Začne mě škubat pěst a já mám co dělat, abych nevstala a nešla mu jednu fláknout.

,,Black, Sirius," začne a Siriova ruka líně vystřelí vzhůru. Trošku si poposednu, abych měla lepší výhled a upřu na něj medově hnědé oči. 

,,Tady. No, myslím, že je k ničemu, vám říkat, proč jsem vlastně taky, protože těch průserů bylo strašně moc. Ale jestli si to přejete," pokrčí rameny, ale v tu chvíli po něm Ken začne až naléhavě pištět, že to opravdu nebude nutné, jelikož tu nechce strávit zbytek svého života. 

,,Fajn," vydechne, celý rudý, když mu dojde, že Black nic říkat nebude. ,,Ashley Kennedy?" 

,,Zde," vypískne holka, která sedí až někde vzadu a přes dav na ni nevidím, ale už jen po barvě hlasu poznám, o koho se jedná. Je to ta blondýna, která otevřela skříň. ,,Jsem tu kvůli tomu, že jsem opíchala půlku kluků ve škole. Dokonce málem i Křikla-," v tu chvíli ji Ken s nervózním úšklebkem utne.

,,Ona je z Bradavic?" Zeptám se tiše brunety vedle mě, když Ken mlčí a zírá do papíru. Ona na mě upře své ledově modré oči, ale nakonec se lišácky zašklebí a přikývne: ,,Jo. A vymýšlí si, půlka to nebyla." 

Touhle větou mi dívka vykouzlí na tváři pobavený výraz a chci se jí zeptat na jméno, když Ken opět promluví. ,,Diana Kennedy."

Bruneta vedle mě zvedne nervózně ruku. ,,Tady. Jsem tu kvůli záškoláctví a vandalismu, ale hlavně abych dávala pozor na mou sestru," oznámí pevným hlasem, což mě donutí se uchechtnout. Ta holka se mi líbí. 

,,Děkuji, Diano. Dále... James Potter!" Zvolá, ale tentokrát mu nikdo neodpoví. Rozhlédnu se s ostatními, snažíc se vyhledat tvář svého spolubydlícího, ale tichý hlas vzadu v hlavě mi říká, že by stejně neseděl jinde než u Blacka. 

,,Ta-tadyk!" Ozve se, jakmile se rozrazí dveře od společenky a dovnitř vlítne brejloun v závěsu s Remem, který se divně hihňá. ,,Omlouvám se, Remus ucpal záchod, tak jsme se, samozřejmě s rouškama, snažili uvolnit potrubí," vypadne z něj zadýchaně, načež se celá místnost opět rozesměje, dokonce i Kenovi zacukají koutky. 

,,Dobře, dobře. Vidím, že vy i pan Lupin jste se dostavili, takže si vás odškrtnu i s panem Pettigrewem, protože počítám, že ty průsery, o kterých se zmínil Sirius, jsme páchali všichni spolu, nemám pravdu?" Zvedne obočí a James přikývne, vysmátý jako slunce. ,,Dále. Lily Evansová."

,,Jsem tu kvůli Blackovi, dál to nebudu rozebírat," ozve se zezadu ta holka, po který James tolik koukal, a vypadá víc než jen naštvaně. Pohledem těknu k Siriovi, který si nervózně masíruje zátylek a myslím, že by udělal vš proto, aby se mohl vypařit.

,,Humf," zafuní nespokojeně Ken, ale dál to neřeší. ,,Routa Macauleyová."

,,Když vám řeknu, proč jsem tady, co z toho ostatní budou mít?" Zeptám se ho na docela podstatnou otázku, která mi létá v hlavě už od chvíle, kdy vyvolal prvního člověka. On jen nakrčí obočí. ,,Ale když to tolik potřebujete vědět, podpálila jsem ředitelnu v Kruvalu, našemu říďovi jsem milostivě zlomila zápěstí. Jo a taky jsem odbouchla hajzl," pronesu až znuděně.

Všechny tváře v místnosti po mě bruslí pohledem, což mi není dvakrát příjemný, ale dá se to. ,,A teď mě laskavě omluvte," řeknu už o něco roztřesenějším hlasem, zvednu se na nohy a vyjdu z místnosti. Pro dnešek jsem toho řekla až přespříliš.

-

Jakmile jsem přišla do chatky a vylezla na svou postel, musela usnout, protože jiné vysvětlení pro to, že mě uprostřed noci probudí šramot, nemám. Sednu si a vyděšeně pohlédnu ke dveřím, dokud to přichází. Copak já nezamkla?

,,Kdo-kdo to je?" Zeptám se tiše, ale vzápětí lituju, že jsem to udělala. Světlo v chatce se rozsvítí a přede mě se dopotácí zjevně opilý Sirius, který vypadá s tím svým zmateným výrazem hrozně roztomile. Pak pohlédne na mě a na tváři se mu objeví široký úsměv.

,,Routičko? Víš, oni šli dřív a já, ehm, byl tam trochu dýl," vykoktá, u čehož se tváří, jakoby byl v oblacích, ale vzápětí se chytne za pusu a odběhne do koupelny, odkud se už jen ozvou dávivé zvuky. ,,Prošvihlas uvítačku!" ozve se z koupelny. 

Protočím nad tím jelitem oči a švihnu sebou zpět do postele. 

-

Následující ráno okolo sedmé jsou už všichni vzhůru a všem je neskutečně blbě. Až na mě. To já mám co dělat, abych se nepočůrala smíchy, když se dozvím, že Black u té mísy strávil celou noc.

,,Bože, tam chlap je magor," zachraptí Remus z postele pode mnou, jakmile se z rozhlasu místo sirény ozve ječivý hlas, který nám oznamuje nádherné ráno a že za půl hodiny je snídaně. Což mi přijde vhod, jelikož padám hlady.

,,Co je, do háje, za den?" Odpoví mu James tak, že vlastně neodpoví, a překryje si hlavu polštářem.

Hbitě, jak laň, vyskočím z postele, překračuju veškerý nepořádek, který kluci v noci napáchali a zapluju do koupelny. Siria odstrčím stranou a když nereaguje, zkontroluju, jestli dýchá. ,,Trochu jsi to přehnal, co?" Vysměju se mu do obličeje a přejdu k umyvadla, kde si opláchnu obličej a začnu rozčesávat vlasy z mého ranního afra.

Siriovi bude zatraceně špatně. Vytáhnu kartáček a začnu si čistit chrup, u čehož po očku pokukuju po Blackovi. Zatím se ani nehnul. Z pokoje se začnou ozývat hlasy a dokonce i zvuk, jakoby sebou někdo hodil o podlahu, takže posoudím, že kluci už vstali. 

,,Tichošlápku," zamumlá James, jakmile otevře dveře od koupelny a vrhne na Siria zděšený pohled. Začnu se tiše hihňat. ,,Žiješ? Musíme na snídani!" Silně zatřese jeho ramenem, až mám pocit, že otřásl koupelnou, ale s ním to ani nehne.

,,Uhni," strčí do Jamese Rem, který se tam taky najednou objeví, popadne skleničku vedle umyvadla, do níž napustí ledovou vodu a chrstne ji Siriovi do tváře. Ten vyjekne jako holka, jen co se voda dotkne jeho pokožky, vystřelí do sedu, ale následně se chytne za hlavu. 

,,Topím se! Co se děje? Jsem mrtvej?" Vyjekne a až teprve potom otevře oči. Když se ujistí, že kupodivu zvracet nebude, vrhne na nás udivený výraz. Protočím oči. Ten kluk je tupec..

Za pár minut jsme už všichni nachystaní na snídani, což se ale nedá říct o Blackovi. Ten se válí na podlaze a mele něco o toustech a nějaký McGonagallový, což kluky přivádí k záchvatům smíchu. Ale nakonec stejně Remus navrhne, že má hlad a že by bylo chytřejší se vydat na snídani sami, tudíž se sbalíme a vyjdeme z chatky do slunečného dne.