Rue Macauley: Fireproof || The Marauders CZ

Dealer Potter

Vpadnu na veřejné záchody  - a málem mě trefí šlak. Další nedělní večer, další párty, jen aby celý tábor zítra vypadal jako místo zombie invaze. Už teď se cítím, jako bych byla obklopena živými mrtvými, protože všechny kabinky jsou zabrané a ze všech se ozývají dávivé zvuky.

Mozek mám ale, k mému štěstí, pořád v hlavě. 

Opatrně přejdu k jedné z nich a tam najdu zvracejícího Jamese a Rema co nejdál od něj, s ohrnutým nosem. Nedivím se mu, taky se mi při každém tom zvuku obrací žaludek. Pohladím Jamieho po zádech, ale teprve až všechno z jeho žaludku vyhodí do záchodu. 

,,Jimmy, pojď, půjdeme spinkat," povzdechnu si a Remus ho odtáhne od záchodu. Radši ani nechci přemýšlet o tom, že všechny tyhle zážitky se pomalu blíží ke konci. Čeká nás totiž už jen poslední týden tábora. 

,,Spinkat," škytne James a nechá se od nás podepřít. Začneme ho vláčet k nám do chatky, kde už před půl hodinou dostal Sirius rozkaz, ať všechny vyžene. Snad se mu to povedlo. Naštěstí to od hlavní budovy k naší chatce, která je úplně nejdál, zas tak daleko není.

,,Reme, dělej, otevři ty dve... Sakra," zakleju, když se nám podaří v nich už napůl spícího Jamese přiskřípnout. Ten nám ráno nepoděkuje. ,,Pššt, Jamie, spinkej!" Zatáhnu mu za paži, abych dokázala procpat mezerou, již Remus dokáže přidržet. 

James si začne broukat nějakou ukolébavku, zatímco já znovu zatáhnu. Nevšimnu si ale, že za mnou stojí Sirius, a když James konečně povolí, zřítím se na něj. A jsem opět na zemi. Odfrknu si a zavřu oči - dneska už mě z téhle země nikdo nedostane. Ani škrabkou.

-

,,Vstávat a cvičit!" Ozve se ještě před budíkem dokonale otravný hlas Jamese Pottera. Zachrčím a připlácnu si polštář přes uši, jen abych ho nemusela poslouchat. Copak ještě před pár hodinami nevypadal, jakoby měl pojít?

Asi si opět vzal nějaký matroš, pitomeček.

,,Dvanácteráku, nebuď mě! Co se to s tebou stalo - nikdy ses nechoval jako takový vypatlaný hovno," ozve se odněkud ze Siriusovy postele. ,,A taky laskavě zavři zobák, pako!"

,,Paka nemají zobáky, Tichošlápku!" Odpoví mu rozjařeně James. ,,Náměsíčníku! Vstávej!" Začne se věnovat i tomu druhému a já děkuju Merlinovi, že spím na horní posteli.

,,Drž zobák, Jamesi." Přidá se Remus.

,,Reme, já nemám zobák!" Dal mu oponuje.

,,Tak drž píču!" Zakřičí na něj Sirius a to už se já dusím smíchy, i když se mi nechce věřit, že na to mám vůbec energii.

,,Je mi líto, ale tu taky nemám."

,,Tak drž řitní otvor, já nevím!" Vyleze Sirius z postele, kolem pasu má obmotanou peřinu jako bederní roušku Adamovu a tváře mu hoří vzteky. ,,Vzpamatuj se, sakra, a přestaň se chovat jak debil!" Nejspíš má nutkání vylepit mu facku.

,,Ajaj. Black vylezl," ozvu se nakonec i já.

,,Netlem se tomu, Macauleyová!" Vyjede na mě a já nasadím nevinný výraz: ,,Když ti u snídaně seženu kafe, udobřím si tě zas?" Zamrkám na něj.

Sirius si promne neviditelný plnovous. ,,Kafe by bodlo."

,,Do prdele, co?"

,, Tobě do prdele narvu maximálně pěst, jestli nezavřeš zobák!"

,,Routo! Já nemám zobák!'

,,SKLAPNI!"

-

,,Wohoou, Routo!" James má kupodivu ještě víc energie, než když nás budil. To samé se ovšem nedá říct o mně - sotva stojím, napůl opřená o Siriuse, který je mimoděk opřený o mě, a snažím se dojít alespoň na tu pitomou snídani. Že jsme měli spát na samotce? Na to Kenovi kašlu!