Rue Macauley: Fireproof || The Marauders CZ

Miluju Siriova ptáka a další průsery

,,Po obědě si o tom promluvíme? To jako vážně, Blacku?! Vždyť jsme, kurva, spoutaní!" Vyjeknu okamžitě po tom, co se dostatečně vzpamatuju z šoku, že nás právě ti dva zhulenci spoutali k sobě. On jen překvapeně zamrká, jakoby byl snad vyvedený z míry tím, že se zlobím, ale pak mu to dojde.

,,Bože, to bylo předtím, než náš spoutali, takže se omlouvám, že nejsem jasnovidec," pokrčí rameny, jenže já mám co dělat, abych mu jednu nevrazila. Ale kdybych ho tím uspala, nemohla bych nikam jít, protože.. JSME KURVA SPOUTANÍ.

,,A já myslel, že skřeti vidí do budoucnosti," vypadne z Rema, u čehož se jen nevinně poškrábe na hlavě. Začnu si mnout kořen nosu, snažíc se uklidnit se natolik, abych neměla vražedný myšlenky s Jamesem A Remusem v hlavních rolích.

,,Jo, to já taky," zamumlá James, ale v tu chvíli mi rupnou nervy a začnu se sápat k nim, abych z nich ty klíče od želízek dostala klidně násilím. Ti blbečci můžou děkovat bohu, že jsou ode mě a Siria asi tři metry a že mě můj spoluvězeň chytil kolem pasu, abych k nim nemohla.

,,Ježíši, hráblo vám? Já nejsem žádná čarodějnice a on není žádný jasnovidecký skřet. Bydlíme tu s vámi už asi dvacet čtyři hodin, tak jak jsme došli k názoru, že já jsem nějaká pojebaná čarodějnice a on skřet, kterej mimochodem měří skoro dva metry?" Zkusím to klidně.

,,Myslíš, že může přepálit ty pouta jedem, co jí proudí v krvi?" Vypískne vyděšeně James a to už mě nasere úplně. Sirius mě stiskne ještě pevněji, až se mi blbě dejchá, ale já jsem odhodlaná, že je oba zabiju. Beze srandy. ,,Hele, asistente, proč se jí změnila barva očí?"

,,Pusť mě, zabiju je!" Zařvu a začnu pěstí bušit do Siriovy paže. Nečekala jsem, že to někdy řeknu, ale v tuhle chvíli z nás čtyř vypadá asi nejrozumněji.

,,To oni mají klíče ke svobodě, takže jestli je zabiješ teď, budeme spolu do konce života," zamumlá, čímž mě fakt umlčí, protože má vlastně pravdu. Přestanu sebou házet ze strany na stranu, takže mě Sirius pustí, ale stejně připravený mě zase chytit.

,,Dobře, vy nás teď odemknete a vyvaznete jen s pár zlomeninami. Není to dobrej návrh?" Zvednu jedno obočí a úplně tuším, co se Siriovi hodí v hlavě - už nikdy ji nesmím nechat smlouvat.

,,Ale tvůj skřet nám řekl, že se budeme bavit až po obědě, takže-," nedopoví, protože ho přeruší siréna oznamující oběd. ,,Zdrhej!"zaječí jeden z nich a Remus i James rychlostí světla vyletí z chatky do srubu. Zůstanu jen opařeně stát, protože to, že nám utekly klíče do srubu na oběd, znamená, že tam budeme muset jít za nimi. A já budu muset plnit svůj trest za prohru.

,,Pohni prdelí, musíme je najít a vzit jim ty klíče!" Zavrčí Sirius a v tu chvíli jakoby mi řekl, že přijelo auto se zmrzlinou. Co nejrychleji se rozpohybuju a běžím se Siriem ke dveřím, které rozrazí, div nevypadnou z pantů a utíkáme po stopách dech dvou imbecilů, kteří už si pohodlně sedí ve srubu.

,,Stůj! Siriusi, no tak, stůj! Jestli ti to nedošlo, máme na rukou pouta, jsme bosí a ti dva zhulenci sedí uprostřed jídelny mezi asi miliardou vedoucích a celým táborem!" Zaječím na něj, ale on jen zavrčí: ,,Sérem na ně," a dál mě za sebou vláčí jako hardrovou panenku.

Měla bych si co nejrychleji vymyslet další bravurní historku, protože až nás takhle někdo uvidí, bude to fakt podívaná. Jo a mám na to asi pět vteřin, než-.

Když vběhneme do jídelny, kde už je, samozřejmě, celý tábor všechny oči spočinout na nás. Na dvou vysmátých imbecilech, kteří jsou spoutaní želízky a nezodpovědně běží mezi stoly, jen aby našli dva kluky, oprava, dva zhulený kluky, kteří tohle celý zavinili. Wow, u takovýho pohledu by mi chyběl jen popcorn.