Bez tebe umřu

291 20 0
                                    

Ken naše vystoupení - až na těch pár vulgarismů, bez nichž by se to ale rozhodně neobešlo - ohodnotil kladně a dokonce se smíchem, i když na mě často házel varovné pohledy. Nenávidí mě, já to vím a popravdě, je to lepší, než kdyby mě zbožňoval. Jednou mu sem musím poslat nějaký dárek. Třeba neodjištěný granát. Kdo ví.

,,Řekla bych, lidi, že lepší zakončení kepmu jsme si nikdo nemohl přát," zhodnotí Diana celou situaci tak, jak nad ní já už chvíli přemýšlím. Mám dojem, že se mi nezdá, že si s Remusem pod stolem propletla prsty. Takže se dali dohromady? Já zírám.

,,To teda nemohl. Je škoda, že se s vámi musím rozloučit, protože pochybuju, že se ještě uvidíme," posmutním a zlomeně si opřu hlavu o ruku. Tahle část tábora není smutná. Je skličující. 

,,Budeme si psát. Scházet se. Slavit spolu veškerý svátky, události a narozeniny v roce. Jsme totiž nerozluční," utěšuje mě Sirius, jako by to snad mohlo změnit skutečnost, že už zítra ho budu muset opustit. ,,A děkuju."

,,Za co, prosím tě?" Zamumlám a trošku se uchechtnu, když ke mně James neslyšně rty naznačí pozvu tě na svatbu a hlavou kývne k Lily. 

,,Ani nevím, asi za všechno," pousměje se Sirius, ignorujíc Jamese, a s jiskrami v očích se ke mě nahne, aby si mohl ukradnout dětinskou pusu na tvář. Okamžitě zrudnu a na vlhké místo si připlácnu dlaň, kterou hned zase sundám a Blacka probodnu pohledem.

,,Že tys to musel udělat na veřejnosti, že?" Zašeptám k němu, ačkoliv vím, že všichni ti culící se idioti kolem mě stejně slyší. Sirius nasadí nechápavý výraz.

,,A co jako?" Vykulí na mě oči. 

,,No co asi, pako?"

,,Myslíš tohle?" Znovu se nakloní a na milisekundu své rty přilepí na mou tvář. Šokovaně pootevřu pusu. ,,A tohle?" Políbí mě zase. ,,A nebo tohle?" Zase. To už se směju a odstrkuju ho od sebe, jenže on mě bere za tvář a spojuje naše rty.

,,Páni, já zírám," vypadne z Jamese, který, snad poprvé v životě, přestal mluvit a jen nás s obdivným výrazem sleduje. V tu ránu se zvedne Remus, dojde k němu a probodne ho významným pohledem.

,,Já to říkal, tak dávej," nastaví mu dlaň a s vítězoslavným pohledem čeká. James mě očima poprosí o pomoc, než zašátrá v kapse a vytáhne tři galeony. Tři galeony? To jsou ale idioti, sázet si zlato, jestli spolu chodíme. ,,Samozřejmě vám to moc přeju," dodá Rem.

,,Takže vy jste se vsadili, jestli se dáme dohromady, vy potrati?" Vybuchne Sirius a zavraždí je pohledem, jako by se snad dopustili něčeho trestného. 

,,Možná. Trošku," Remus krčí rameny a zastrkuje si galeony do kapsy. 

,,Trošku? Copak tři galeony jsou troška?" Vyjekne šokovaně James a to už se smějeme všichni. 

-

Cože jsem to říkala? Že ta chvíle u stole byla skličující? To si teda tleskám, protože v tu chvíli jsem ještě nevěděla, jak příšerný bude balit si věci do kufru a zírat na chatku ve stejném stavu, jako jsme ji našli po příjezdu. 

Když jsme s Jamesem nastejno vyjekli, že si bereme horní postel. A taky když k nám přišla Ashley, kvůli které mě kluci, v malém záchvatu paniky, schovali do skříně. Dochází mi, že tahle chatička se nepodobá té, v níž se odehrálo tolik věcí. 

Pobertovské večírky. Ta hloupá příhoda s drakem. Poker a další hry, třeba město, jméno, zvíře, věc, u čehož Siriovi patrně nedocházelo, jak se to vlastně hraje. Když jsem Siriusovi poprvé odhalila střípek mé podivnosti. A spoustu dalšího. 

Rue Macauley: Fireproof || The Marauders CZKde žijí příběhy. Začni objevovat