Rue Macauley: Fireproof || The Marauders CZ

Parodie na partu idiotů

Pátek, jakožto předposlední den tábora, přichází příliš rychle. Nestihla jsem se ani pořádně vyspat, jak jsem dnem i nocí bloumala nad scénářem té podivné slátaniny, kterou máme už dneska předvádět celému táboru.

Vzbudím se o půl šesté ráno, což je u mně patrně výjimečné, a od té chvíle se jen převaluju na posteli vedle Siriuse. Opět nás totiž Ken poslal na samotku za ten incident s trávou, za nějž vlastně mohl Holden. Přiznal se? Ovšemže ne. 

Takže jen tak ležím, zatímco za okny se probouzí svět, opakuju si svůj text a přemýšlím. Nedokážu ze své mysli vytlačit vzpomínku, kdy Bellatrix řekla, že mi Sirius po konci tábora stejně ani nenapíše a časem zapomene na všechny ty chvilky a pocity, co jsme spolu zažili. Co když je to přeci jen pravda?

Po tváři mi přejede pár slz, které jen setřu dlaní a pomalu se došourám k oknu. Kéž by Sirius mohl být můj normální přítel a ne jen pomíjivá letní láska. Letní láska, jak stupidně legrační, pousměju se. A taky úlekem nadskočím, když spící Sirius dá najevo, že tu stále je, hlasitým zachrápáním.

S uculením si lehnu zpátky k němu a věnuju mu letmý polibek do koutku rtů. No co, nebudu přemýšlet nad smutnými věcmi, když tu jsou pořád ty veselé. Další pusa a ta už stačí k tomu, aby se mu pohnula oční víčka a on na mě upřel rozespalé oči. Je tak krásný, povzdechnu si. A je můj.

,,Dobré ráno," zachraptí a popadne mě za zátylek, aby naše rty mohl spojit na déle než jen dvě sekundy. ,,Nemůžeme tu scénku zahrát v posteli?" Mumlá mi do rtů, u čehož mě hladí po zádech. Zasměju se a dlaní si promnu rudé tváře. A on je šokem na nohou. ,,Princezno! Tys plakala! Je všechno v pořádku?" Panikaří.

,,Jo. Je to dobrý. Jen jsem přemýšlela o tom, že po tomhle táboře už pro mě nic nebude jako dřív. Chci bejt s tebou, Blacku, ale nemůžu. Je to nespravedlivé," nafouknu tváře a obličej mu zabořím do hrudi. On si jen oddechne a s úsměvem mě obejme pažemi. 

,,Jednou, až budu volnej, nesvazovanej rodinou Blacků, a budu mít vlastní dům a motorku, si pro tebe přijedu a unesu tě," utěšuje mě se smíchem.

,,To se bráchovi nebude líbit," odpovím mu zahihňáním a vykulím oči na budík. Za chvíli bude sedm. To jsem tak dlouho přemýšlela nad podělaným smyslem život? Strčím do Blacka. ,,Měli bychom se převléct," vyhrknu, protože v sedm je snídaně, aby se všechno stihlo a odpoledne jsme měli čas ještě zabalit věci. 

Přetáhnu si přes hlavu jedno ze svých černých tílek, zatímco Black si za chůze čistí zuby a poskakuje na jedné noze, protože nemá druhou ponožku. A tu chvíli do naší chatky vletí James. ,,Kuchařky mi nechtěj dát mouku! Je to v háji, lidi!"

,,Dvanácteráku!" Zavrčí Sirius a zjevně se drží, aby mu neplivl pastu do obličeje. ,,Neumíš klepat?" Zavážu si tkaničky na šortkách a s pobaveným úsměvem se opřu o rám dveří. James začne něco koktat, což rozesměje i Siriuse a společně se vydáme na snídani, kde na nás netrpělivě čeká zbytek našeho družstva.

,,U Merlina," sjede si nás pohledem Diana. ,,Blacku, Pottere, vy se tváříte, jako když vás McGonagallová přinutila napsat esej na libovolné téma a oba jste nakonec dostali D-," na oko se zděsí, díky čemuž Lily zakloní hlavu a dá se do smíchu, stejně jako Remus.

,,Nebylo to spravedlivé," hádá se pobaveně James a já vrhnu na Dianu děkovný výraz za zpříjemnění atmosféry kolem. ,,Myslím, že jsem měl dostat lepší známku než bídné D. Moje báseň byla fantastická."

,,Oba jste dostali přesně to, co jste si zasloužili," odsekne bruneta. ,,Za to, že jsi napsal báseň o tom, jak přirovnáváš Lily ke koze na vaší zahradě," prohlásí, stroze kývne na Jamese a pak se pohledem přesune k Siriusovi. ,,A za esej o tom, jak miluješ, když tě nikdo nenutí psát eseje."