Rue Macauley: Fireproof || The Marauders CZ

Nevítaný šílený host

,,Co jsme to, kurva, provedli?" Sirius si zakryje obličej dlaněmi, snad aby nemusel sledovat Lily a Jamese, jak si vyměňují sliny. Má pravdu - minulou noc jsme si, i s Remem, musela rozdělat táborák za chatkou, ačkoliv jejich steny šly stejně slyšet i přes stěnu.

,,To se ptáš mě? Tebe to napadlo, ty jelito!" Zavrčím, ale musím mu dát za pravdu. Tohle byl ten nejpitomější nápad v dějinách lidstva. Jestli budou takhle pokračovat dál, nedivila bych se, kdyby jí James zítra udělal dítě. Ten je mimochodem na vrcholu blaha.

,,Já už na to nemám žaludek," zakroutí Sirius hlavou a prudce vstane od stolu s úmyslem odejít, ale jako by to gesto mělo nějaký zvláštní účinek, protože se na něj jako na magnet okamžitě nalepí všemožný holky.

,,Mně je blbě zas z tohohle," zavrtím hlavou, když se rty otře ucho jedné z těch cácorek a pomalu si ji začne odvádět do naší chatky. Žárlivost jsem přestala vnímat už dávno - tohle je Sirius Black a on se nedokáže změnit kvůli jedné holce s rukavicemi, která je pro něj stejná jako stovka dalších.

Jako jedna hvězda mezi tisíci totožnými.

Znechucenost v mém obličeji vystřídá široký úsměv, když mi dojde, že je ideální čas na mou pomstu za to, jak na mi napojil do sprchy rudou barvu. Neměla jsem dost času na vymyšlení kreativnějšího plánu, ale myslím, že tenhle bude dokonale stačit.

Otočím se na Rema, jenž je sleduje s nakrčeným nosem. ,,Reme? Myslíš, že by ses mohl jít podívat do skladu po co největším kýblu jakýkoliv barvy? Chci tomu idiotovi přibarvit život," šklebím se, u čehož si Remus jen povzdechne, přikývne, popadne Dianu a odporoučí se ke dveřím do skladu. Netušila jsem, že se osmělí natolik, aby s ní dokázal zůstat sám.

,,Jamie? Nevíš o něčem, co by ho přimělo uprostřed tamtoho vylízt z chatky?"

James se začne dusit smíchy. ,,Náhodou vím. Jednou, když byl na sračky, mi vyprávěl, že se mu to pěkně blbě dělá, když je v okolí hluk. Takže hlasitá hudba nebo křik by měl zabrat. Prej se pak nemůže soustředit." Jeho slova podtrhuje můj výbuch smíchu. Proboha, to je narcis..

To se mi do mého plánu perfektně hodí. Chybí mi tam jedinej člověk. Ten, co zrovna prochází kolem našeho stolu. Holden.

-

,,Počkej, to je moc vratký!" Vypísknu tiše, když se Remus snaží položit obří otevřený kýbl modré barvy na rám a zároveň i na dveře. ,,Takhle to spadne ještě dřív a bude po srandě. Dej to takhle!" Přejdu k němu a začnu to upravovat podle mých představ, u čehož se jen modlím ať nás ten krocan uvnitř neuslyší.

Přes ty vzdychy asi těžko.

Když už to jakš takš drží, odběhnu zpátky před chatku po bok Holdena, který se nad tímhle nápadem jedině šklebí. Remus se schová za chatku, protože nápad opětovné skrýše pod verandou se mu ani v nejmenším nezamlouvá. Stejně tak James s Lily a Dianou.

Ještě se nakloním k Holdenovi. ,,Nic, z toho, co teď řeknu, neber vážně. Prostě mě pevně drž, jakkoliv chceš a tvař se jako mistr světa, jo?" Brunet je přikývne, jednou rukou mě obejme kolem trupu a druhou mi pevně zajede do vlasů.

,,Holdene, ty hovado, pusť mě!" Zavřeštím jako požární rozhlas. ,,Seš jen zasranej nadrženej puberťák, co.. Au, kurva, au, nech toho!" V ten okamžik se dveře od naší chatky rozletí a v nich na okamžik zahlédnu rozzuřeného Siriuse.

Najednou jako by se zpomalil čas. ,,Ty zkurvysyne, hned ji-" stihne zařvat, než dostane nádhernou spršku modré barvy. Ještě u toho dostane po hlavě tím kyblíkem, což je jen bonus. Chvíli jen s Holdenem zíráme na jeho opařený výraz, než vyprskneme smíchy a padneme vzad na zem. Při letu si stíháme plácnout.

,,Bože, t-to udělala ona?" Zpoza Blacka se vynoří další holka, kterou jsem nikdy neviděla a nevadilo mi to. Jako by se tyhle Siriovy obdivovatelky naklonovaly.

,,Ne, ty krávo, víla Amálka! Kdo jinej?" Vyprskne Sirius všechnu modrou barvu, jež se mu dostala do úst a stihne si otřít oči, než se ke mě surově vrhne. Doufám, že mu nespadne ta deka kolem boků. Zaregistrovat ho a zvednout se ze země mi trvá nanejvýš půl minuty, než se rozběhnu tryskem vpřed.

Opřu se o hlavní budovu z druhé strany a rozdýchávám úprk, zatímco čekám, že se mi v nejbližší době obmotají kolem pasu dvě dlouhé paže. Mýlím se. Když se ten naštvanej sukničkář neobjeví ani po půl minutě, nedá mi to a vykouknu zpoza rohu.

Dostanu přímý zásah ledovou vodou.

Se zaječením se svalím na záda a ani nemusím mít otevřené oči, abych poznala, že za tím stojí Sirius. Když se mi podaří vydrápat na nohy, jsem mokrá jak Niagarský vodopády a rozběhnu se podél zdi. Netušila jsem, že je tak hloupý, aby mě honil s hadicí.

Bezprostředně po tom, co vběhnu za další roh, sejmu někoho takovým způsobem, že oba skočíme líbajíc matičku zemi. Tedy obě. ,,Co si jako myslíš, že děláš, ty zrzavá mudlovská šmejdko?" Zavřeští na mě pronikavý hlas, dotyčná mě chytne za vlasy a povalí mě pod sebe.

Z pár centimetrů nad mým obličejem na mě shlíží pár šílených očí. To už se - bez hadice - přiřítí i Sirius a při pohledu na dívku, jež má obličej olemován kudrnatým černým rozcuchem, mu poklesne čelist. Evidentně ji zná.

,,Ale ale, náš krvezrádce se paktuje s mudlovskými šmejdy. Jak roztomilé," ohrne spodní ret a probodne mě pohledem, když ji kopnu kolenem do žeber. Přetočím se na ni, ale tak dlouho nevydržíme, jelikož ona škubne mou hlavou dozadu a znova mě povalí pod sebe. ,,Dlouho jsme se neviděli, bratránku."

,,Dámy, laskavě se pusťte!" Ozve se někde nad námi autoritativní hlas Kena.

,,To říkej týhle odporný špinavý čistokrevný blbce!" Zachrčím na oplátku a dívka ze mě neochotně sleze, což je považováno za dost neobvyklé gesto, jelikož Sirius na ni stále zírá jako na mimozemšťana.

,,Tohle jsem od vás, slečno Blacková, tedy nečekal. Jste tu asi dvě minuty a už jste se stihla poprat!" Ken ji popadne za ramena, načež zavraždí pohledem i mě. ,,Tak, teď se navzájem představte a podejte si ruce."

Černovláska škubne svou rukou a se znechuceným pohledem ji napřáhne ke mě. ,,Bellatrix Blacková, ta, co ti udělá ze života peklo," zavrčí. Mám pocit, že tuhle větu jsem už někde slyšela. Nevyšla na začátku tábora náhodou ze Siriových úst?

Ruku jí křečovitě stisknu. Nehty mi zaryje do rukavice. ,,Routa Macauleyová, potěšení je na mé straně."

Nasupeně ji pustím, popadnu za rameno Siriuse a začnu dupat zpět k naší chatce. Musíme vypadat jako fajn dvojice - jedna promočená na kost, navíc s výrazem odpovídajícímu naštvanýmu paviánovi, a druhý celý modrý.

Black do mě konečně strčí. ,,S ní si nic nezačínej, je šílená. Nemá hranice, psychiku má v hajzlu a miluje, když někomu může působit bolest. A taky se vsadím, že jí nedokážeš obarvit vlasy na růžovo." Po poslední větě se tiše rozesměju.

,,A co když jo?"

,,Tak mi budeš moct vybrat, jaké oblečení si vezmu zítra k večeři," pokrčí rameny. ,,Ale když to nedokážeš, vyberu ti oblečení já.. takže žádný. Platí?" Přikývnu a potřesu si s ním rukou, snažíc se zahnat strach z toho, jak to provedu.

-

Následující večer poklidně sedím na svém místě u stolu, tvář mi zdobí široký samolibý úsměv, a čekám na Siriuse, který by tu měl být každou chvílí. U toho úspěšně ignoruju nenávistivý pohled Bellatrix, která si co vteřinu namotává růžové prameny na prsty.

Najednou celá jídelna vybuchne smíchy a já se ani nemusím koukat ke dveřím, abych poznala, co se stalo. Rozesměju se taky. Musím říct, že tomu paku ty růžová tanga, silonky, rudá rtěnka, fialová podprsenka vycpaná ponožkami a vysoké kozačky sluší. Vytváří to dojem perfektního buzeranta.

A mě je nad slunce jasné, že můžu očekávat odvetu.