Rue Macauley: Fireproof || The Marauders CZ

Málem brečím, koukej

Ozve se rána, kvůli které vystřelím do sedu a čelem narazím na trám nad mou postelí. Před očima vidím značnou chvíli hvězdičky, tudíž lze jen dumat nad tím, odkud pochází ten křik. 

Když už zas vidím svět barevně, skloním se ze své postele a naskytne se mi pohled, u kterého je jen škoda, že nemám popcorn a fotoaparát. Mám utkání vyprsknout smíchy při pohledu na čtyři válející se těla na zemi.

Úplně dole leží Sirius, na něm Rem, na něm Peter a na něm James, přičemž kolem jsou poházené nejrůznější věci. Zvednu obočí. James se pokusí zvednout, jelikož je úplně nahoře, ale na něčem uklouzne - nejspíš na Péťově zádech, tudíž začne padat do strany a zoufale chňapne po Pettigrewovi.

Ten se už ale nestihne ničeho přidržet a tak spadne přímo na Jamese, který hekne jako umírající labrador zkřížený s lachtanem a já vybuchnu smíchy. Remus se začne škrábat z Blacka, jenž se natáhne vedle těch dvou individuí a s cukajícími koutky sleduje Jamesovu hranou smrt.

,,Ticho-šlápku!" Zachrčí James, přičemž já se můžu potrhat smíchy. To už se Black taky rozesměje a jen k němu kývne, protože ze sebe nedokáže dostat nic srozumitelnýho. ,,Buď mě spas a nebo pomsti, ty jelito!"

,,Neopouštěj nás, Jamie, jsi na smrt moc mladý!" Utřu si slzy smíchu a slezu z postele vstříc Jamesovi, který už natahuje ruku, jako by snad viděl světlo.

,,Pomsti mě, Routo!" Dostane ze sebe trošku srozumitelněji, načež já se zase lámu v pase a dusím přívalem smíchu. ,,Petere!" Pokračuje ve svém posledním vyznání. Péťa na něj taky líně kývne, očekávajíc něco podobného jako u mě a Siriuse, zjevně mu totiž nedochází, že to on Jamese vraždí.

,,Slez ze mě, nebo přísahám, že tě prokleju!" Vyjekne James a Petera ze sebe skopne, což nechápu, proč neudělal hned, ale na tím nemá smysl přemýšlet. Brejloun se začne vydýchávat. ,,Nedokážete si představit," sjede nás vražednými pohledy, ,,co jsem právě zažil!"

,,O co jsem přišla, než jste sem vrazili?" Pozvednu jedno obočí, když se konečně dosměju, a opřu se o postel. 

,,Ve tři ráno jsme vyrazili do kuchyně, ale cestou jsme narazili na Kena, kterej teprve teď šel do postele, takže jsme utekli zpátky," obeznámí mě Remus a já vědoucně přikývnu, chvíli dumajíc, co náš vedoucí dělal v tak nekřesťanskou dobu venku. Pak se ale zarazím.

,,Viděl vás?"

,,Ne, proboha, s neviditelným pláštěm těžko!" Zasměje se Sirius, ale hned záhy si připlácne dlaň na ústa, nejspíš prořeknul něco, co neměl. Kluci ho sjedou nevraživým pohledem a pak se podívají na mě, čekajíc na mou reakci.

Začnu pištět. ,,Vy máte neviditelný plášť?" Nadšeně zamrkám na látku, již James vytáhne zpod peřiny. Promnu ji v prstech. ,,A proč mu něco neprovedeme?" Lišácky se usměju, což po mně kluci zopakují. 

,,Geniální. Bude nám potěšením vás následovat, slečno," zasalutuje mi Remus a podá mi mikinu, protože noci v Anglii jsou cokoliv, jen ne teplé. James popadne plášť a Peter začne rozdělávat oheň v lucerně, kterou si sem předtím dotáhli. Zvednu nad jeho počínáním oči v sloup.

Každý ještě popadneme pár pomůcek a vydáme se do klidné noci.

,,Jaký je plán?" Zašeptá Sirius, když dosáhneme hlavní budovy a já se začnu sponkou hrabat v zámku. Tiše se zaraduju, když se ozve cvaknutí a Black mi s křivým úsměvem podrží dveře.

,,Nech ho na mně," ušklíbnu se a přiložím ucho na dveře od Kenovy pracovny, kde i spává. Ozývá se odtamtud tiché chrápání, což je jedině dobré znamení. Ani nedoufám, ale když zkusím kliku, kupodivu se dveře rozevřou dokořán.