Jmenuji se Vanessa, jsem závislá na lásce.

KAPITOLA 10

Celkově byl víkend vlastně o ničem. Neměla jsem co dělat. Buď jsem byla u Diamond, v bazénu nebo jsem se prostě potloukala po domě. Chris ani Nat nepřišli. Docela mě to zklamalo, protože jsem jim chtěla ukázat svůj nový domov. Tehdy mi to tak nepřišlo, ale když se na to teď zpětně podívám, vidím, že se ze mě hodně rychle stal snob.

Přišlo pondělí. Snídaně byla v 7:00 a o hodinu později mi začala první hodina. Jako první byly na řadě jazyky.

Angličtinu jsem se učila celý život, ale francouzština pro mě byla novinkou. Sice se mi ten jazyk vždy líbil, ale také jsem věděla, že bude šíleně těžké se to naučit. Půl hodiny jsem měla angličtinu a potom celou hodinu francouzštiny. Naštěstí můj učitel byl mladý, vstřícný a trpělivý, takže jsem vůbec neměla strach, že bych se to nenaučila. Potom byla hodina etikety. Tahle hodina bývala kratší a trvala tak 20 minut. Bylo to pro mě vyhovující, protože to bylo strašně nudné. Na druhou stranu mě to naučilo, jak správně chodit, mluvit, jak se chovat ve společnosti a podobně. Hodina klavíru trvala stejně jako hodina ve škole, 45 minut. Ze začátku jsem byla strašné dřevo. Když si ale k piánu sedl můj učitel, milovala jsem ten zvuk. Byla jsem si jistá, že se to chci naučit. Nakonec byla jízda na koni s Georgem. Tím že to byla poslední hodina dne, mohla trvat klidně i tři hodiny. Podle toho, jak mě to bavilo. Cítila jsem se na Diamond vždycky tak silná a neohrožená, že jsem vždycky George musela přemlouvat, abychom naši hodinu protáhli.

Když týden skončil a já měla za sebou všechny hodiny, myslela jsem si, že to bude všechno strašně jednoduché. A taky bylo. Mě to ale změnilo. Tehdy jsem si to nepřipouštěla. Čekala jsem týdny, ale Nat s Chrisem se neozvali.
Jednoho dne jsem jim napsala já a poprosila je, aby došli, že už se mi opravdu stýská. A oni došli. Byla jsem tak ráda, že je vidím. Hned jsem jim skočila kolem krku a zeptala se, co chtějí první dělat. Jako první chtěli, abych jim ukázala dům. Tak jsem jim udělala prohlídku domu. Hned potom se ozvala Nat, že by chtěla vidět koně. Zavedla jsem je teda do stáje a představila jim George.

Ukázala jsem jim Diamond a ostatní koně. Nabídla jsem jim dokonce, že se můžou svést. Každý si vybral jednoho koně a George je zavedl do ohrady a nechal je se povozit. Udělali jsme si několik fotek a užili jsme si čas strávený spolu.

Když jsme se loučili, řekl mi Chris, že se bude stěhovat. Čekala jsem, že třeba do vedlejšího města, kdy bydlel jeho otec.

„Budeme se s mámou stěhovat do Španělska za babičkou a dědou." řekl.
Byla jsem dost překvapená, nevěděla jsem, co říct. Znamenalo to pro mě, že už ho nikdy neuvidím. A on mi ani neřekl, kdy odjíždí a jestli by se se mnou chtěl nějak rozloučit. Potom s Nat odešli. Když jsem se dívala z okna, jak odcházejí, chytili se za ruce. Bylo mi do pláče. Ne jenom že mě podvedl, ale ještě k tomu odešel.

Za pár dní jsem viděla na Facebooku Chrisovi fotky ze Španělska. Ani mi tenkrát neřekl, že už odjel.