Marauders star 1/2 ✓ | KOREKCE

7. 𝐊𝐀𝐏𝐈𝐓𝐎𝐋𝐀

"Už bylo na čase," Black popuzeně mlasknul a já jenom protočila očima.

"Já myslím, že tohle bude jedna z našich předposledních hodin. Už ti to fakt jde!" Usmál se na mě Jelínek a moje ego spořádaně povyrostlo.

"Takže začneme tím, že tvoje křídla budou mít normální barvu!" Black ví, že to je jediná věc, která mi zatím nejde a moc rád mě tím štve.

Remus se jenom kamarádsky zašklebil a Peter si ukousnul ze svojí čokoládové sušenky. Taky bych si dala.

"Nezapomeň se pořádně koncentrovat," připomněl mi Jamie.

Já jenom zamumlala něco v tom smyslu, že co asi dělám a koncentrovaně jsem zavřela oči.

Nebo jsem se o to alespoň pokoušela. Snažila jsem se ten vír myšlenek, co jsem měla v hlavě, směřovat na jednu jedinou věc a to, abych si převtělila do velikého orla.

Po několika neúspěšných pokusech, se mi to konečně povedlo! Ono to taky není zrovna nejlehčí, potřebujete mít velkou trpělivost a tou zrovna já moc neoplývám.

Cítila jsem, jak se moje ruce mění na křídla a moje nohy na silné pařáty. Otevřela jsem svá orlí očka a vzlétla jsem až ke stropu komnaty. Miluju ten pocit!

Dobrá nálada ale zmizela tak rychle, jak se objevila, když jsem si všimla Blackova velkýho úšklebku. Proč ty křídla prostě nemůžu být hnědý?!

Tryskem jsem dolítla dolů a elegantně jsem přistála na zemi, kde jsem na sebe vzala zpátky svojí lidskou podobu.

"Růžová ti fakt sekne, Lloydová!" Black se škodolibě usmíval. Debil.

Namísto toho Remus mě přátelsky poplácal po rameni a poznamenal; "Vždyť to vůbec nebylo tak špatné, lepšíš se." Už jsem říkala, jak jsem za tyhle lidi vděčná?

"Ehm díky, ještě to zkusím doladit. To ty praštěný metamorfomágský geny!" Abych si ulevila, nakopla jsem jednu starou skříňku, která se tu jen tak povalovala.

Hned se cítím líp.

...

Tentokrát jsem na sebe vzala podobu Filche a společně s Pobertama se pomalu plížíme k naší společence.

Jedinej, na koho si teď musíme dát pozor, je Filch, protože všichni ostatní si budou myslet, že Poberti zase něco provedli a já jsem Filch.

Je to dost praktický. A chytrý. To bude tím, že to vymyslel Rem.

On je z nás totižto ten chytrej. Akorát je škoda, že svůj geniální mozek většinou využívá k nesprávným činnostem. Jako jsou třeba domácí úkoly.

Jo a mimochodem, jednou se mi povedlo proměnit se bez obarvených křídel! Já vím, je to naprosto skvělý, protože to znamená, že už za chvíli budu moct pomáhat Moon a Remusovi při úplňcích.

A taky to znamená, že zažiju víc adrenalinu. Na to se taky těším. Protože co by byl život bez rizika?

Do společenky jsme dorazili značně pozdějc, než bylo v plánu. A to jenom z jedinýho důvodu;

Cestou jsme se málem srazili s opravdovým Filchem, kterej vytíral jednu z chodeb, která bohužel nešla nijak obejít, takže jsme museli čekat asi půl hodiny, než šel oxidovat zase někam jinam. To je prostě karma.

Když jsem konečně za několik desítek minut po dlouhým dni ležela ve svojí posteli, bylo něco kolem půlnoci.

Nechci zítra. Kvůli tomu trestu. S Blackem. Život prostě není fér!