30. 𝐊𝐀𝐏𝐈𝐓𝐎𝐋𝐀

320 22 11
                                    

"Byly to zajímavý vánoční prázdniny. Těším se na zítra, na Silvestra." Poznamenala Magic, když vyšla z koupelny a přivítala se se svou láskou postelí. Dlouho se přece neviděly.

Z pohledu Magic:

Dneska je den D. A to znamená Silvestr. Vlastně ani nevím, jestli se vůbec těším. Silvestr jsem měla vždycky ráda, ale tenhle rok mi to přijde takovej jinej.

A nebo je to taky tím, že jsem strašně unavená a zajímalo by mě, jak vydržím být do půlnoci vzhůru.

Každopádně to nic na dnešku nemění. Ráno jsem vstala, jak se říká, levou nohou, půl hodiny jsem hledala Winter, abych zjistila, že je zalezlá u Moon v posteli, na snídani jsem se pohádala s Blackem a dostali jsme od Minnie školní trest a nakonec, když jsem se vracela do ložnice, zamotala jsem se nohou do vánočních ozdob v chodbě do holčičích ložnic, takže všechny spadly a musela jsem je dvě hodiny nandávat.

To bylo moje skvělé ráno. Ale abych nebyla jenom pesimistická, snídaně byla dobrá - byly lívance.

Celý dopoledne jsem se válela v posteli a před obědem jsem se byla s Mattem projít po pozemcích. Sice nás stihla vánice, ale co jinýho bych od mojí dnešní smůly mohla očekávat.

Po obědě jsem si popovídala s Loriel a jejím novým kamarádem Williamem. Je docela fajn. Jakože Will. Slíbila jsem mu, že si s ním někdy zahraju Famfrpál a jsem si jistá, že doteď skáče radostí. Hehe.

I když se mi do toho opravdu nechtělo, nakonec jsem se dokopala k dělání úkolů, protože profesoři nám toho na prázdniny napařili fakt dost.

Ve společence byl narvanej snad celej Nebelvír, u nás si Lily s Moon zkoušely kouzla na obranu, a já rozhodně nehodlala riskovat, že se mi něco s mojí smůlou stane, takže mi nezbývalo nic jinýho než se vecpat k Pobertům, protože mi přišlo blbý cpát se k holkám z vedlejšího pokoje a nebo třeba k Loriel.

K mojí smůle se u nich v pokoji nacházel i Black, ale naštěstí byl zrovna na odchodu a už si jenom v rychlosti zavazoval kravatu.

Vrhnul po mě naštvaný pohled (ehm za ten trest tak trochu můžu já) a vydupal z místnosti.

Rozhlídla jsem se kolem a kývla na Rema sedícího u stolu. "James s Péťou někam zmizeli a Tichošlápek šel na rande."

Zašklebil se na mě a já se musela zasmát. "Hele, no potřebovala bych si někde v klidu napsat úkoly a tak mě napadlo - "

"Klidně můžeš tady." Remus se zvednul, čímž mi uvolnil místo u stolu. "Děkuju." Usmála jsem se na něj. Neznám hodnějšího člověka.

Díky Remusově pomoci jsem ani ne za tři hodiny měla všechno hotový a bok po boku jsme si to namířili do Velký síně na večeři.

Cestou se k nám připojil i Matt (začínám ho podezírat, že žárlí) a na večeři se ani jeden z Pobertů, kromě Remuse, kterej o tom, co dělaj očividně moc dobře věděl, neukázal.

Lily byla samozřejmě šťastná a dokonce se odvážila jednomu páťákovi oplatit úsměv. Wow.

Po večeři jsem se ještě na chvíli zastavila za Bonnie u mrzimorskýho stolu. "Kde máš Claire?" Zkoumavě se rozhlídla po našem stole, ale její tmavý vlasy tam ani zahlídnout nemohla.

Kývla jsem hlavou směrem k havraspárům. Claire seděla obklopená smějícíma se holkama a dvěma klukama, se kterýma flirtovala. Viděl by to i slepej.

"Aha." Bonnie si váhavě zkousla ret. "No nic. Poslední dobou mi přijde, že je víc s nima než s náma." Povzdechla si, ale donutila se k úsměvu.

Marauders star 1/2 ✓ | KOREKCEKde žijí příběhy. Začni objevovat