Marauders star 1/2 ✓ | KOREKCE

42. 𝐊𝐀𝐏𝐈𝐓𝐎𝐋𝐀

Dvě postavy se rychle přibližovaly a už jsem mohla rozehnat Moonin výraz - tvářila se přesně tak, jak jsem předpokládala. Ale kdoví, třeba s ní Reg zahejbe, uvidíme, možná ale ani on není pořád ten pravej.

"Pane profesore? Já se tak trochu nemůžu zvednout." Křiklan se otočil a zmateně se na mě podíval.

"Nemůžete zvednout? Proč?" Právě skončila hodina lektvarů a já se chtěla jako normálně přesunout na další hodinu, ale jak jsem zjistila, nešlo to.

"To by mě taky zajímalo." Propálila jsem pohledem Jamese s Blackem, který se smíchy váleli na chodbě.

"Vypadá to, jako by vás sem někdo přilepil. To je zvláštní. Ale pomůže proti tomu jednoduché kouzlo." Něco zamumlal a já se hned mohla zvednout. Konečně!

"Děkuju!" Vyskočila jsem, až jsem převrhla židli, ale na to jsem nebrala ohled a rozběhla se za dvěma z Pobertů, který přede mnou začali zdrhat.

Možná jsem je až moc podcenila, právě mě totiž dostali. Ale teď jsem na řadě já a určitě vymyslím něco geniálního. Jo, pořád jsme s tou stupidní žertíkovou válkou neskončili.

Budu to ale muset uskutečnit nejspíš až příští rok, protože za chvíli jsou tu zkoušky a pak ještě famfrpálovej zápas. Mám toho poslední dobou nějak moc, skoro nic nestíhám.

Běžela jsem za těma pakama až k učebně obrany, kde už čekal zbytek třídy. Dřív, než na mě Jelínek nebo Black stihli něco křiknout, se dveře od učebny otevřely a Robsonová nás pustila dovnitř. Mám jí ráda, jako profesorka je skvělá.

Lavice byly na svých místech a já zakroutila očima - tohle bylo poslední dobou pro všechny profesory typický. Musíme se toho co nejvíc naučit na zkoušky, protože si jsou jistý, že kouzlit umíme. Je od nich hezký, že do nás vkládají tolik důvěry, heh.

Celou hodinu jsme si zapisovali a až nakonci dovolila Robsonová jeden souboj - Alice proti Malfoyovi. Vybrala je náhodně, jsem si jistá, že zrovna někdo jako Alice se do boje zrovna dvakrát nehrne. Když jí teda někdo nevyprovokuje.

Nakonec, k mýmu zklamání, vyhrál Malfoy. Ale bylo to fakt těsný! Alice byla jednou o vteřinu pomalejší a to Malfoyovi stačilo k tomu, aby jí odzbrojil. Ještě že Alici neudělal nic horšího, protože jsem si jistá, že by toho byl schopnej. 

"Výborně! Hodina skončila, můžete jít." Robsonová se na nás usmála a zmizela ve svým kabinetu. Takhle to dělá vždycky.

Společně s Moon a Mattem jsme zamířili na další hodinu - moje 'milovaný' formule. Dneska z nich dokonce píšeme test, aby si Filius ověřil, jak moc toho umíme.

Na schodišti blízko sklepení jsem uviděla známou tvář. Regulus si nás hned všimnul a pohledem vyhledal Moon.

Ta, jakmile si uvědomila, že na ní kouká, rychle sklopila pohled a začala mlít o tom testu, jestli nevíme co všechno tam bude a jestli to náhodou nepřeloží.

Reguluse procházejícího vedle nás úspěšně ignorovala a když na ní chtěl promluvit, rychle se omluvila, že musí na záchod a byla ten tam.

To. Bylo. Divný.

"Je v pohodě?" Nejmladší z Blacků tázavě pozvednul obočí a Matt pokrčil rameny. "Doteď byla."

"Možná ehm po to co se stalo včera je... Trochu ehm zmatená?" Nadhodila jsem a stoupali jsme po schodišti nahoru.

"Jak víš, co se včera stalo? Ona ti to řekla?" Reg se podrbal na hlavě. "No zatím to nestihla, vlastně ani nevím, jestli ví, že to vím já. Mám vlastní zdroje. Každopádně bych jí být tebou možná dala čas... Věř mi, chyba není v tobě, akorát to prostě není tak jednoduchý. Možná to jednou zjistíš."