Marauders star 1/2 ✓ | KOREKCE

9. 𝐊𝐀𝐏𝐈𝐓𝐎𝐋𝐀

Po další chvíli jsme zabočili za tmavý hájek a vtom se něco v korunách stromů pohnulo.

Něco velkého. A skočilo to po Blackovi. Na tohle jsem se psychicky nepřipravila! Sakra.

S napřaženou hůlkou jsem se k tomu něčemu a zároveň Blackovi blížila. Ale jak jsem si o pár vteřin později uvědomila, moje pomoc vůbec nebyla potřeba.

Black rychle vyskočil ze země, vytáhnul hůlku a pomocí neverbálního kouzla toho netvora odmrštil, takže obrovité tělo zadunělo, až mi přejel mráz po zádech.

Pomalu jsem Blacka dohnala a začali jsme se spolu pomalu plížit k bezvládnému tělu.

S hrůzou jsem zjistila, že to byl pavouk! Obří pavouk. Měřil asi metr krát metr. Což není normální. I když, co v Zapovězeném lese je normální?

Kéž bych teď mohla v klídku být v ložnici... Ležet v mojí postýlce... Číst si Famfrpál v průběhu věků... A nebo poslouchat Lilyiny a Mooniny zajímavé rozhovory o klucích...

Ale ne, já musím trčet tady, uprostřed lesa s cukrouškem Blackem a mrtvým obřím pavoukem. A kdoví, jestli tu těch pavouků není víc.

Znovu jsem se otřásla a znechuceně od pavouka odvrátila pohled. Mám z pavouků panickou hrůzu.

"Pojďme už!" Křikla jsem o pár chvil později, kdy jsem byla od pavouka pěkný kus daleko, ale Black tam pořád něco dělal.

Fakt nevím co by tu mohl dělat. A vědět to nechci.

Za chvíli ke mě opravdu Blackovo stín doběhl, a tak jsme pokračovali v hledání Měsíčních konvalinek. Jo, to prostě chcete dělat.

"Co máš s Cromwellem?" Vypálil na mě Black najednou.

"Ehm - nic?" Ještě že je tu tma. V obličeji jsem strašně zrudla a vsadila bych svoje koště za to, že mám fialový vlasy.

I přes tu tmu jsem ale viděla, že se na mě Black podezřívavě podíval. "Vážně? Protože já si to nemyslím."

"Vážně. A i kdybych s ním něco měla, tobě to může být úplně jedno!" Řekla jsem o trochu víc hlasitěji, než jsem měla v úmyslu.

Někde v dálce zahoukala sova. Teda myslím, že to byla sova.

"Pšššššt," Black si důležitě položil prst na pusu, "nikdy nevíš, co všechno tu může být. Já to tak trochu tuším, protože jsem tu byl už hodněkrát. A věř mi, nechceš to vědět. Bojíš se Lloydová? Já být tebou, tak bych se bál."

Opravdu jsem se trochu začala bát. Kvůli tomu, že on tu vede tyhle strašidelný řeči.

A navíc, co se teď jako stalo? Máme tu debatní kroužek? Nebo má Black kecací náladu? A nebo si prostě chce hrát na frajírka.

Zůstaneme u toho frajírka.

"No, každopádně, s Cromwellem si nic nezačínej. Radím ti to pro tvoje dobro, protože je to jenom namyšlenej, egoistickej, nagelovanej frajer, kterej se pořád předvádí!"

To mi tu chce Black udělat vztahovou poradnu, nebo co?! Nejspíš.

"Právě jsi popsal sebe." Ušklíbla jsem se a už mě ani nepřekvapilo jeho uražené: "Lloydová!"

Dalších pár minut zůstal nejspíš uražený, ale to znamenalo, že dával větší pozor, takže se nám podařila najít ztracená pěšinka.

Je to docela zvláštní, ale my teď s Blackem spolu vlastně spolupracujeme... Divný. To ani nejde dohromady.

Magic a Sirius (zvláštní to jméno, až teď jsem si uvědomila, jak to vlastně zní, když ho někdo vysloví) spolu spolupracují.