Love[Niam]CZ✔︎

♠️1.kapitola♠️

Z pohledu Liama
Jako každé ráno jsem v 7:30 vcházel do hlavní budovy, která patří pod mou firmu v perfektně padnoucím černém obleku.

" Pane Payne v kanceláři na vás čeká pan Tomlinson" křičela na mě jedna ze sekretářek, když jsem vystoupil z výtahu v 10.patře.

Jen jsem kývl a dál s chladnou maskou na tváři procházel přes chodbu do mé kanceláře, kde jak už jsem byl informován na mě čekal Louis Tomlinson. Můj nejlepší kamarád už od dětství.

Jakmile jsem vešel do kanceláře uviděl jsem Louise sedět na mé zdůrazňuji mé židli a nohy nahoře tlemíc se jako sluníčko. Ach bože to zase bude. Včera jsem přetáhl tu a toho.

" Liame to by jsi nevěřil kolik hezkých lidí bylo včera v klubu" a už to začíná, ale Louisi mě je to úplně u prdele. Jedno negativum Louise řekne vám to i když to nechcete slyšet, ale jinak to je dobrý kamarád. Stejně jsem mu pokynul rukou, aby pokračoval. Chtěl jsem to mít, co nejrychleji za sebou, protože mám dneska ještě něco na práci.

" No jako normálně jsem si vybíral nějakého kolouška nebo nějakou kočičku, kterou bych ohnul v jednom z těch pokojů a najednou jsem ho uviděl" Louis se culil jako měsíček na hnoji a já netrpělivě čekal, co z toho debila vypadne.

" No a uviděl jsem toho nejvíc sexy kudrnatého kolouška, který se zdál jakoby byl vystřižen z reklamy" vypadlo konečně z Louise a já už měl kousek od vybuchnutí. On ví jak mě sere, když tyhle věci, které mě absolutně nezajímají, kouskuje.

" Tak už to konečně dořekni mám ještě něco na práci a myslím, že teď se neuraz, je to důležitější než ty" řekl jsem docela klidně až mě to samotného překvapilo.

" Ježíš ty zase máš náladu. Je vidět, že už jsi dlouho neměl sex a že už ho potřebuješ jako sůl. No, ale už tě nebudu srát a dořeknu ti to. " Řekl a trochu si poposedl. " Takže jsem toho kudrnatého playboye pozval na drink a on to přijmul. Dali jsme si spolu pár skleniček whiskey. Trochu jsme si spolu popovídali. No a teď musím letět, protože s ním mám za chvíli sraz, takže papa." A najednou už ho nebylo. Občas mě zajímá jak to dělá, že se tak rychle a neviditelně zmizí.

Teď jsem to však nehodlal řešit, protože jsem v práci a musím řešit smysluplnější věci. A navíc potřebuji ještě něco zařídit. Vyšel jsem z kanceláře a houkl na sekretářku, která na mě vždycky vystavuje ty svoje příšerný umělý kozy, které mě vůbec nezajímají já totiž radši ptáčky.

" Nechci být teď nikým rušen. Musím ještě zařídit jednu práci pro pana Blakea .Děkuji" řekl jsem a když už jsem chtěl zavírat dveře, ta kráva začala zase mluvit. Bože.

" Dobře. A pane Payne mám vám vyřídit, že s panem Asherem byly zase problémy. Neudělal to co měl." Řekla a začala na mě mrkat umělými řasami. Ještě když mluvila si u toho natáčela vlasy na prst. Bože to je, ale vypatlaná kráva.

" Aha v tom případě mi ho prosím zavolejte do kanceláře a přineste mi prosím kafe. To co vždy" zaúkoloval jsem jí a zalezl zpět do kanceláře. Doufal jsem, že si to dokázala zapamatovat a vyřídí to správně.

A skutečně po pár minutách se objevila ve dveřích kanceláře v ruce espresso a za ní se tyčil Brad Asher. Jedním slovem debil. Já ho nemám rád už od té doby, co nastoupil a myslím, že je to vzájemné.

Slečna Adamsová přede mě položila espresso a už zase mizela s kanceláře. Asherovi jsem pokynul rukou, aby se posadil na proti mě. Udělal to.

" Takže, co jste neudělal tentokrát" promluvil jsem na něho chladně. Všichni na to byly zvyklý. Na všechny jsem tak mluvil, výjimkou byl tedy Louis, když mě teda zrovna neštval.

" Neudělal jsem zadanou práci včas, protože jsem nestíhal a něco jsem zadal ostatním, aby mi s tím pomohli" řekl a díval se mi do očí. Dělá si že mě prdel? Co má co lidem dávat za úkol svojí práci? Vždyť ani není šéf toho oddělení. A že to nestíhal? Zajímavé, že všichni to zvládají. Proč jsou ty lidi v dnešní době, tak neschopní?

" V tom případě máte padáka" zakřičel jsem na něj. Tak moc mě nasral. Už chtěl něco namítat, ale já ho zarazil rukou a pokračoval dál " už jsem vám prominul alkohol na pracovišti. Drzé chování a jednou vám už prošlo, že jste neudělal, to co jste měl. Takže jsem na vás byl až moc velkorysý a teď se zbalte a vypadněte. Už vás v téhle budově a ani firmě nechci vidět" zasyčel jsem na něj a on poslechl.

Nasraně se zvedl ze židle, přešel ke dveřím zasyčel na mě ' sbohem' a odešel. Nezapomněl za sebou prásknout dveřmi. Jindy bych ho i seřval, ale dnes jsem neměl náladu, a proto jsem to nechal být a radši se pustil do práce pro pana Blakea a u toho popíjel to dokonalé espresso, které jsem po víkendu tak moc potřeboval

Užijte si čtení ❤️