Love[Niam]CZ✔︎

♠️18.kapitola♠️

Liam

Z mého pláče mě vyruší stisk ruky. Cože? Vážně jsem to cítil? Nezdá se mi to? Tohle je sen, že? S uplakaným obličejem vzhlédnu k Niallovi a......
A pořád nic. Spí dál.

'Nialle prosím pokud mě slyšíš probuď se prosím. Potřebuji tě tu. Prosím vrať se mi. Nenechávej mě tu samotného'

Niall

" Nialle měl by, jsi se už vrátit tam kam patříš" řekla mi mamka. Povdechl jsem si. Jo chci se vrátit za Liamem,ale chtěl bych zůstat s Mamkou.

'Nialle prosím pokud mě slyšíš probuď se prosím. Potřebuji tě tu. Prosím vrať se mi. Nenechávej mě tu samotného'

Uslyšel jsem hlas Liama. Bože musím se okamžitě vrátit. Musím se vrátit za Liamem.

" Mami" řekl jsem.

" Nialle ty jsi vzhůru konečně" zašeptal Liam a já konečně otevřel oči. Podíval jsem se na Liama, který měl v očích slzy. Okamžitě mě obejmul.

Liam

Konečně otevřel ty svoje modrý dokonalý kukadla. Tak moc mi ty kukadla chyběli. Okamžitě jsem ho obejmul. Už ho mám zase zpátky.

" Nialle" uslyšel jsem Harryho ode dveří. Otočili jsme se na něj.

" Ahoj Hazz" zamumlal s úsměvem Niall.

" Konečně jsi se probral" přešel k němu a taky jo obejmul.

" Hazz kde-" uslyšel jsem hlas Louise. " Nialle" vyjekl Louis. " Konečně už jsme nevěděli, co dělat s Liamem. Byl úplně na dně. Každý den trávil tady místo práce"

O pár dní později

Niall

" Konečně domů" řekl jsem s úsměvem a objal Liama. Konečně mě dnes pouští domů. No a Liam se rozhodl, že budu bydlet s ním, protože mě pořád bolí noha od toho nárazu a podle doktorů ještě chvíli bude bolet, ale předepsali mi prášky proti bolesti, protože občas se to vážně nedá vydržet.

" Takže tašky už jsou v kufru, tak můžete jet" vstoupil do místnosti Hazz s Louisem. Zayn je v práci.

" Díky kluci" poděkoval jsem jim.

" Za málo" Řekl Hazz a obejmul mě. " Hlavně se opatruj. A kdyby něco zavolej" zamumlal Harry.

" Hazz vždyť nejedu nikam na druhej konec světa. Budu jenom pár kilometrů od tvého domu." Zasmál jsem se.

" To je jedno" zamumlal. " A ty se o něho pořádně starej. Né, že si mi bude Ni stěžovat" obrátil se na Liama a pohrozil mu prstem.

" Neboj bude mít tu nejlepší možnou péči" řekl Liam a přešel ke mě. " A teď už musíme jet. Tak se mějte kluci"

O pár hodin později

Niall

" Tak jsme tu. Vystupujem" rozkázal Liam. Vystoupil jsem z auta a přešel ke kufru, který jsem otevřel.

V kufru byli dvě tašky. Jedna s osobními věcmi a druhá s botama. Pak tam byl kufr s oblečením. Vzal jsem kufr a vyndal ho.

" Ni nemusíš nic brát už jsem pro to někoho poslal" zamumlal Li a vzal mě do náruče. Po chvíli přišli dva chlapy a odnesli mi všechny věci.

" Li okamžitě mě polož na zem. Jsem těžký" zamumlal jsem mu do ucha.

" Prd jsi těžký. Vždyť jsi lehký jak pírko a navíc máš tu nohu, kterou nemáš moc zatěžovat." Umlčel mě Li a daroval mi menší polibek.

" Už mlčím" zasmál jsem se, položil si hlavu na jeho rameno a ruce obmotal kolem jeho krku. " A už se mě nezbavíš" zamumlal jsem

" To bych ani nechtěl blonďáčku" zasmál se Li.

Jen, co jsme vešli do bytu se Liam rozešel někam nejspíš do ložnice, kde mě položil do postele jako princeznu. A chtěl odejít, ale já mu v tom zabránil.
Rukama jsem ho stáhl do postele za mnou.

" Ni, ale já-" začal prostestovat Liam.

" Pšš" zamumlal jsem a položil si hlavu na jeho hruď. Li mě objal a já spokojeně vydechl.

" Ni, ale já vážně musím jít něco dělat" zasmál se Li.

" Ne nikam nepůjdeš. Co je přednější než já?" Zeptal jsem se.

" Nikdo." Zamumlal mi Liam do ucha a věnoval mi pusu do vlasů.