Love[Niam]CZ✔︎

♠️5.kapitola♠️

Liam

Seděl jsem jako každý den na pohodlné židli v mojí kanceláři a dodělával smlouvu pro Petera. Už jsem to chtěl mít za sebou a konečně jít domů a trochu se prospat. Od toho dne kdy jsem potkal blonďáka - Nialla nemůžu pořádně spát. Nechápu to nikdy mě nikdo takhle neokouzlil, ale podle mě to je jen tím, že jsem ještě nikdy neměl v posteli blonďáka. Vždycky když jsem se s někým vyspal byl to brunet nebo měl černé vlasy.

Třeba když se s ním vyspím všechno zmizí? Jo tak to určitě bude. Musím se s ním v nejbližší době vyspat a pak už budu mít klidné spaní. Doufám.

Najednou mi někdo zaklepe na dveře mojí kanceláře " Dále" ozvu se chladným hlasem a vyzvu tím osobu stojící za dveřmi, aby vešla dovnitř.

Dovnitř vešla moje sekretářka a za ní do místnosti vstoupil blonďáček, který mi poslední dobou nedá spát. Ach bože byl tak sexy. Měl na sobě černé přiléhavé džíny, bíle tričko a černé džínovovou bundu.

Ježíš nech toho rozplýváš se tu nad ním, jak nějaká vlhká třináctka. OH bože musím s tímhle přestat mám vést firmu né být vlhká třináctka.

Pokynul jsem sekretářce, že už může jít. Odešla. Blonďáček postával u dveří a nervózně si skousával ret. Bože proč to dělá? Už teď mám trochu těsno v kalhotech jen když se ani něho dívám. A kdyby jste viděli, co se mi honí hlavou. OH bože jak rád bych si ho tu vzal přímo o ten stůl přede mnou.

" Omlouvám se pane Payne, že sem tak vtrhám, ale-"

" Tykej mi nejsem podle mě od tebe zas tak starý" přerušil jsem ho.

" Popravdě jsi jen o měsíc starší, ale teď proč tu jsem. Přišel jsem vám ještě jednou poděkovat" usmál se na mě. OH on je tak roztomilý. Počkat jak jen o měsíc? Že by jsi o mě něco vyhledával?

" Jak víš, že jsme jen o měsíc?" Zeptal jsem se a nedočkavě čekal, co mi odpoví. Zdá se mi to nebo mi tu zčervenal?

" No já jen tak z doslechu" zašeptal tiše a pohled sklopil k podlaze, při čemž jeho tváře se zbavili ještě víc červeně.

" Nialle nemusíš mi lhát. Klidně se přiznej, že jsi si o mě něco vyhledával" odpověděl jsem s drzým úšklebkem.

" Ale............tak fajn vyhledával no, ale jenom tohle nic víc" vykřikl Niall v obraně.

" Já ti věřím. Vždyť jsme neřekl, že by jsi si třeba vyhledával něco intimního" zašeptal jsem.

" Co myslíte pod tím intimního" zašeptal Niall

" Třeba to jak dlouhý je můj pták a podobně. Je hodně věcí, co by jsi o mě mohl chtít vědět" pokrčila jsem rameny. A Niall ještě víc zrudl. Tak počkat.

" Neříkej mi, že jsi si to vážně hledal." Zašeptal jsem nevěřícně a rozesmál se.

" Já za to vážně nemohl vyjalo to na mě a já na to omylem klikl" ospravedlňoval se celý rudý Niall.

Přestal jsem se smát a stoupl si. Niallovi oči sjely přímo na můj rozkrok a když uviděl, že mi stojí rychle očima pohlédl do mé tváře, na které mi panoval drzý úšklebek.

" Jen si pořádně prohlédni to co jsi mi způsobil už jen svým příchodem" zašeptal jsem a Niall stydlivě sklopil hlavu.

Pomalu jsem k němu přešel a natiskl ho na dveře od mojí kanceláře. Rukou jsem mu zvedl hlavu na horu, tak aby se mi díval přímo do očí. Jeho oči byly jako magnet, který mě přitahoval. Byly jako studánky, do kterých kdyby jste se koukali až moc dlouho hrozilo by vám, že se v nich utopíte.

Pomalu jsem přesunul pohled z jeho očí na jeho perfektně tvarované rty. Pomalu jsem se k němu sehnul a položil něžně své rty na ty jeho.

Když jsem viděl, že nic nenamítá začal jsem rty pohybovat a on mi to okamžitě oplácel. Bože on umí tak zatraceně dobře líbat. Jestli umí i ostatní věci tak dobře jako tohle, tak ho chci okamžitě tady v kanceláři na tom stole za námi.

Z pomalého, něžného a romantického polibku se stala vášnivá líbačka. Nemohl jsem se od jeho rtů odtrhnout. Jenže nám docházel dech a tak jsme byli nuceni svoje rty oddělit od sebe.

Udržovali jsme oční kontakty až do té doby než mě Niall od sebe odstrčil, otevřel dveře a utíkal ode mě. Tak to ne hošánku. Okamžitě jsem se rozeběhl za ním, jenže mě stačila zadržet ta kráva neboli moje sekretářka a tak mi Niall utekl, ale neboj se já si tě najdu a tentokrát už mi neutečeš.