Love[Niam]CZ✔︎

♠️19.kapitola♠️

Niall

Když jsem se vzbudil nikdo vedle mě neležel. Vstal jsem a šel hledat Liama. Našel jsem ho v kuchyni na notebooku. Neviděl mě. Seděl ke mě zády. Přešel jsem k němu a zezadu mu rukama překryl oči.

" Ni? Ty jsi už vzhůru?" Zeptal se Liam a než jsem se nadál seděl jsem mu na klíně. Jak to sakra dokázal? Je to ninja?

" Jak vidíš tak jo" zazubil jsem se a políbil ho.

" A jak jsi se vyspal?" Zeptal se Liam poté, co jsme se od sebe odtáhli.

" Skvěle. Máš úžasnou postel, ale na tvý hrudi se spalo lépe" odpověděl jsem se smíchem.

" No to jsem si všiml. Když jsem z pod tebe vysoukal nespokojeně jsi zamručel, ale naštěstí jsi spal dál. Mimochodem jsi strašně roztomilý, když spíš" zazubil se na mě Liam a já zčervenal." Awww ty jsi sladký" zasmál se Liam a já zrudl ještě víc. Radši jsem zabořil hlavu do jeho hrudi. " Hej neschovávej se mi"

" Li. Proč jsi ode mě odešel?" Zeptal jsem se.

" Ni musel jsem pracovat a jelikož tě tady nechci nechávat samotného a chci se o tebe starat, tak musím pracovat u domu" vysvětlil Liam.

" I kdyby jsi chtěl jít sebevíc do práce nepustil bych tě" zamumlal jsem mu do ucha.

" Nemáš hlad zlato?" Zeptal se mě Li. Jen jsem zakroutil hlavou na náznak, že ne a přitiskl se víc k Liamovi.

" A co by jsi teď chtěl dělat?"

" Teď? Jen se mazlit. Prosím" zamumlal jsem a udělal na Liama stěněčí oči.

" Jak si moje blonďatá princezna přeje" zasmál se Liam.

" To zní jak kdybych byl barbie" zamumlal jsem

" Sorry. Jak si můj blonďáčkem přeje. Lepší?"

" Lepší" zasmál jsem se.

Liam se i se mnou zvedl že židle, zaklapl notebook a rozešel se se mnou v náruči do ložnice, kde mě položil do postele a lehl si vedle mě.

Liam si kolem mě obmotal ruce a přitáhl si mě k sobě. Já mu položil hlavu na hruď a poslouchal tlukot jeho srdce. Naše nohy se propletly a Liam mi věnoval pusu do vlasů. Tak teď jsem nejspokojenější člověk na světě.

O pár měsíců později

Niall

Už je to pár měsíců od té nehody a moje noha už je v pohodě. K Liamovi jsem se přestěhoval už nastálo. Začal jsem zase chodit do práce. Liam se za mnou vždycky, když má obědovou pauzu zastaví. Miluju svůj život. Mám tři skvělé kamarády a toho nejúžasnějšího přítele na světě. Co víc si přát, že? Ale nikdy netrvá nic věčně. Vždycky se musí něco pokazit.

Jako každý den jsem byl v kavárně a spolu se mnou i Zayn a Harry. Tuhle práci miluji a nikdy bych nechtěl dělat něco jiného. Tak nějak jsem byl zabrán do rozhovoru se Zaynem, když se otevřeli dveře, což jsem zjistil díky zvonečku, který je nade dveřmi. Harry někde lítal po stolech a zapisoval objednávky.

" Tak se zase vidíme" slyšel jsem ten nechutný hlas Brada.

" Jenže nikdo tě tu nechce, takže vypadni" řekl Zee a ukázal ke dveřím. Brad se začal smát. Byl to takový ten psycho smích, což mě děsilo.

" Niall mě tu chce, protože mě miluje" řekl s psycho smíchem Brad.

" Ne nemiluju. Miluju někoho jinýho. Už jsem ti to říkal minule." Zavrčel jsem na něho.

" Myslíš Payna? Ty s ním vážně pořád jsi? To je divný. Beztak tě podvádí" zamumlal Brad.

" Jediný kdo mě podváděl jsi byl ty" zavrčel jsem.

" To všechno ti nakecal on. Nic z toho, co řekl nebyla pravda. Byli bychom pořád spolu  kdyby nebylo toho hajzla Payna. Za všechno může on." Řekl Brad. Jo jasný určitě ti budu věřit.

" To bez vyprávět holubům na střeše" zavrčel jsem a přesně v tu chvíli se otevřeli dveře a dovnitř vstoupil můj milovaný brunet. Okamžitě jsem se k němu rozeběhl a objal ho.

" Ahoj Ni" pozdravil mě a přisál se mi na rty.

" Bože budu blejt. Vy jste spolu tak nechutní" slyšel jsem za zády znechucený hlas Brada.

" Bože, co ten tu zase chce?" Zeptal se Liam a já jen pokrčil rameny.

" Přišel jsem si pro něco, co je moje" zavrčel Brad.

" Jo a co je to něco tvoje?" Zeptal se Liam (Bože ta věta je otřesná 😂, ale nenapadlo mě jak jinak to napsat, takže doufám, že tomu rozumíte)

" Tady Niall" řekl Brad a Liam se zasmál.

" Niall je můj. Už ti nepatří. " Zavrčel Liam a já se k němu ještě víc natiskl.

" Kdyby nebylo tebe byl by pořád můj" zavrčel Brad. Tohle vypadá na rvačku.