7. Různorodé reakce, co vyvolala chemie mezi námi 1/3

1.3K 74 21
                                    

Theodor Nott unaveně pozoroval svou ženu, která přecházela po obýváku a již poněkolikáté mu opakovala, jaký je idiot, když vymyslel tak stupidní plán s Dracem a Grangerovou. Vlastně spíš na něj vřeštěla jak siréna.  Byla k nezastavení prakticky od té chvíle, co přišli ze schůzky s budoucími manželi Malfoyovými. A to už byly tři dny. Omýlala pořád to samé dokola - tedy nevybíravé nadávky na jeho osobu a překládání katastrofálních a ještě katastrofálnějších scénářů celého plánu. Ovšem to, co ji vytáčelo na celé záležitosti nejvíce a to, co i rozebírala ze všeho nejvíce, byl fakt, že nedokázala pochopit, proč si jejich kamarád vybral právě Grangerovou. Což o to ani Theodor to nechápal, jen neměl energii se tím zabývat. Narozdíl od jeho manželky. Ta byla vytrvalá. Až moc.

"Já to pořád nechápu," pronesla Pansy podrážděně. Zastavila se před ním a namířila na něj toastem, co držela v ruce a během své triády z něj ukusovala.

Theodor s klapnutím zavřel knihu, co se marně pokoušel číst. "To říkáš už nejméně po dvacáté za posledních pět minut a po tisícáté za poslední tři dny, zlato," odvětil klidně.

Pansy frustrovaně rozhodila rukama. "Ale já to pořád nechápu. Jak mohl? Je to sakra Grangerová, copak to nevidí? Ta Grangerová, otravná vševědka, co lezla profesorům do zadku. Ta pitomá holka, co celých sedm let urážel. Jak si ji teď může chtít vzít?" Ve snaze dodat své frustraci důraz dramaticky spadla do křesla.

"Třeba je to láska jeho života?" nadhodil Theo s úšklebkem. Byla to vůbec první věta po mnoha dnech, která donutila jeho manželku zmlknout. Doslova strnula. Pak mu věnovala pohled, kterým jasně dávala najevo, co si myslí o jeho duševním zdraví.

"Ty žertuješ?"

Theo pokrčil rameny. Sám nevěděl jestli to myslel jen ze srandy. "Já už vážně nevím, Pans. Vybral si ji a evidentně si uvědomuje všechny následky. Nemůžeme ho pořád zachraňovat, nejsme jeho rodiče."

Pansy se ušklíbla. "Ani ti ho příliš nezachraňovali, přiznejme si to otevřeně. Možná jsme my dva lepší rodiče než jeho biologičtí," pronesla zachmuřeně. Poté však nevěřícně zakroutila hlavou a rozmáchla se rukama. "Ale tady nejde jen o něj! Pomyslel jsi vůbec na to, co tomu řekne Narcissa? A co teprve Lucius?"

"No rozhodně z toho nebudou skákat radostí," utrousil suše.

Ignorovala jeho poznámku a rozezleně pokračovala. "A ten rezavý klan, co stojí za Grangerovou? Ti z toho taky nebudou nadšení."

"Já vím."

"Ty víš?" prskla Pansy. Oči jí žhnuly. "No to je skvělé, Theodore. Ty víš! Ale ani na vteřinu jsi se nepokusil v tom Dracovi zabránit."

Theo nadzvedl obočí. Pansyn očividný vztek, směřovaný na jeho osobu, jej ani trochu nerozhodil. "A co jsem měl podle tebe dělat? Říct, fajn že sis přivedl kandidátku, ale tuhle ne? Najdi si jinou?" Pansy naprázdno otevřela pusu. "Víš, Pansy," pokračoval klidně Theo, "Draco nemá zástupy žen, ze kterých si může vybírat. Ve skutečnosti je rád, když sežene jednu, co je ochotná do toho jít. A pokud je přesvědčený, že mu Grangerová může pomoct, pak udělám maximum proto, aby ten spor vyhráli."

Pansy si vyčerpaně promasírovala spánky. "Lásko," zamumlala frustrovaně. "Draco je magor, to víme už dávno. Nemůžeš se spoléhat na jeho úsudek."

"Ale Grangerová magor není," odvětil rozhodně. "Je dost inteligentní, aby věděla do čeho jde. Když to vidí reálně ona, možné to bude."

"Sakra, Theo!" vybuchla Pansy a rukama praštila do opěrek křesla tak rázně, že se vznesl obláček prachu. "Grangerovou zmítají těhotenské hormony. Nemůžeš považovat její úsudek za relevantní. Vždyť kdyby nebyla v jiném stavu, nikdy Dracovi na tenhle šílený plán nekývne."

Ani spolu ani bez sebeKde žijí příběhy. Začni objevovat