Ani spolu ani bez sebe

12. Dva idioti uzavřeli sňatek z rozumu 2/2

Měli z prdele kliku, jak by po mudlovsku řekal jeho skoro manželka. Ozvalo se sice několik povzdechnutí a šeptem sdělovaných nesouhlasů, zejména od rudovlasců, ale nahlas nikdo nic neřekl. "Pak tedy," pokračoval oddávající poklidně, "prohlašuji vás za manžele," pronesl obřadně.

A bylo to oficiální. On a Grangerová byli manželé.

"Můžete políbit nevěstu," pokynul muž Dracovi. Ten z toho neskákal zrovna dvakrát radostí. Sice věděl, že to přijde, přece jenom měl za sebou tento kouzelný moment už dvakrát. Ale naivně doufal, že Pansy zařídí, aby to tentokrát mohli vynechat. To se přepočítal. Bude si to s ní muset později vyřídit.

Naklonil se k Hermioně, která se netvářila o nic víc klidně než on. Těsně před tím, než ji poprvé políbil, zašeptal: "Uklidni se, Grangerko. Nepřenáším žádné nemoce." Jak předpokládal, vyvolalo to na její tváři drobný úsměv, o kterém si svatebčané mohli myslet, že je úsměvem čiré radosti. Spojil jejich rty v krátkém polibku. Neprotahovali to déle, než bylo nezbytně nutné. Přesto ho udivilo, že líbat Grangerovou vůbec nebylo tak strašně divné, jak si myslel, že bude. Když se odtáhly, zaznamenal, že i ona stěží skrývá své překvapení. Očividně, stejně jako on o ní, měla i ona o něm horší mínění. To zasáhlo jeho ego. Nestačil si z ní šeptem utáhnout, neboť svatebčané propukli v ohlušující jásot.

Otočili se k nim čelem s obrovskými úsměvy, které zakryly všechnu nejistotu. Hermiona mu povzbudivě stiskla ruku a on ji opatrně objal. Přiskla se k němu, jakoby to byla přirozenost a pomalým krokem je navigovala mezi svatebčany.

Ty Weaslyovic dvojčata si odněkud vytáhla frkačky a zuřivě začala vyluzovat prapodivné zvuky. Proti jeho vůli mu to vyvolalo úsměv na tváři. Ten se ještě rozšířil, když si všiml, jak je začala peskovat matka celého klanu. Layla v přední řadě vytvrale výskala a nadšeně poskakovala tak dlouho, že ji jeho matka stáhla k sobě na klín a začala jí tiše cosi povídat. O několik řad dál s úsměvem tleskali jeho přátelé, ke kterým se už přidal i Theodor. Draco jim věnoval polovičatý úsměv. Všichni čtyři zvedli se škodolibým úšklebkem oči nad jeho hlavu. Když povytáhl obočí, Theo se záhadně pousmál. Dřív, než stačil pochopit, co jejich chování znamená, začaly všude kolem létat kytky. Malé kytky se v nemyslitelném množství snášely na jejich hlavy. Podíval se na Grangerovou, která se přesně v ten moment rozesmála. Květiny kolem ní poletovaly a ona se nezastavitelně smála. Připomínala mu skutečně šťastnou novomanželku. Nic však nemohlo být pravdě vzdálenější. Natáhla k němu ruku a přirozeným gestem mu sundala jednu květinu, co mu přistáhla na hlavě.

"Budíš teď velký respekt," zašveholila a se zářivým úsměvem se obrátila k jejich publiku.

"Zasraný kytky," zanadával Draco v odpověď. "Zabiju Pansy," zavrčel, když se jejich příval zdvojnásobil.

Jeho novomanželka, anižby přestala rozdávat šťastné úsměvy, na půl pusy zašeptala: "Ne za vším musí stát Pansy, můj drahý."

Šokovaně se zastavil uprostřed kroku. Pevně stiskl ruku kolem jejího pasu. "Ty v tom máš prsty?"

"Ne. Vůbec ne. Jak tě to mohlo napadnout?" Nevinně se usmála a lehce ho zatahala za ruku, aby pokračovali vstříc svým rodinám.

"Ty..." vypravil ze sebe Draco nevěřícně. Hermiona mu věnovala rychlý, škodolibý úsměv.

"Vžij se do své role," zašeptala posměšně.

Odfkl si.

Společně se postavili, kousek od místa, kde je oddali, aby přijmuli gratulace. Draco si otráveně povzdechl, načež ho jeho drahá paní Malfoyová loktem bolestivě šťouchla do žeber. "Řekla jsem, ať se vžiješ do své role," zasyčela rozzlobeně. Dřív, než jí stačil odseknout, přistoupili první gratulanti.