Ani spolu ani bez sebe

4. ... a je třeba je porazit

Pozdě v noci zazvonil Draco u Blaisova bytu. Otevřel mu jeho rozespalý kamarád s výrazem vraha.

„Doufám, že máš dost dobrej důvod, proč tu strašíš," štěkl Blaise podrážděně.

„Myslím, že lepší už mít nemůžu," odtušil Draco klidně.

Blaise ho ještě chvíli propaloval naštvaným pohledem, ale nakonec ustoupil ode dveří. Draco se vděčně pousmál.

Vzápětí začal bez vyzvání mluvit, dřív, než došli do obýváku. „Astorie chce zpátky Laylu a jistě chápeš, že to se mi trochu příčí." Na chvilku se odmlčel jen aby se, opět bez vyzvání, posadil do pohodlně vyhlížejícího zeleného křesla. „Ale náš skvělý Theo přišel s řešením, které se mi, navzdory jeho genialitě, moc nezamlouvá."

„A co já s tím?" povzdechl si unaveně snědý muž.

Ne že by neměl pro Dracovy trable pochopení. Měl a dost velké. Možná větší, než by si kdokoliv dokázal představit. Vždyť Layla pro něj byla jako dcera. Od první chvíle pomáhal Dracovi s její výchovou, radoval se spolu s ním z jejích prvních slov i krůčků. Byl tu pro ni tak jako Draco. A udělal by cokoliv, aby se tahle roztomilá holčička nedostala do rukou své pravé matce. To všechno byla sice pravda, strašně hezká pravda, která dokazovala jeho ohromnou loajalitu k Dracovi, ale skutečně neměl nervy uprostřed noci řešit Dracovy problémy. Toho si užili dost jako studenti.

„Potřeboval bych pomoct," vyrušil ho z myšlenek jejich původce.

„Jak?" otázal se Blaise otráveně.            

„Theo přišel s návrhem, abych se oženil," vyšel s pravdou ven Draco.

V obýváku nastalo hrobové ticho rušené jen hlukem z ulice. Blaise šokovaně pozoroval Draca, zatímco mu jeho přítel pohled vytrvale oplácel.

„A ty nevíš, kde rychle sehnat ženu, že?" ozval se od dveří do obýváku příjemný ženský hlas. Oba muži překvapeně vzhlédli. Stála tam vysoká žena s rozcuchanými zrzavými vlasy a široce se usmívala. Skoro jakoby si ani neuvědomovala vážnost situace.

„Jsem Kira, Blaisova přítelkyně," představila se a popošla k nim.

„Já jsem Draco, Draco Malfoy," představil se též, stále trochu vyvedený z míry jejím náhlým příchodem.

„Omluvám se, že jsem vás poslouchala, ale byli jste tak hluční, že jsem to prostě nemohla ignorovat," vysvětlila stále s úsměvem.

Blaise, pořád překvapený příchodem své přítelkyně, se konečně probral. „To nevadí," usmál se a objal ji okolo pasu.

„Co jsi to předtím říkala?" zeptal se zamračený Draco, snažíc se ignorovat jejich zamilované pohledy, které na sebe vrhali.

„Říkala jsem, že nevíš, kde tu ženu tak rychle sehnat," odpověděla s vřelým úsměvem a posadila se k Blaisovi na klín.

„Jo, to je pravda," zamračil se Draco ještě víc a svraštil obočí přemýšlením. Už se smířil s faktem, že se bude muset oženit, pokud chce mít Laylu stále ve své péči. Ne že by ho pomyšlení na manželství nějak výrazně těšilo, ale moc jiných východisek z dané situace neviděl. Teď však přišla na řadu otázka s kým. Respektivě, která žena by byla ochotná se za něj provdat jen, aby ochránila jeho dceru, a po určité době se s ním zase rozvést. Ten seznam byl prázdný.

Blaise přestal zamilovaně pozorovat svou drahou polovičku a zaměřil svou pozornost na Draca. Po chvíli zamyšleně promluvil: „Navíc to musí být žena, s kterou bude Layla vycházet, viď?"