Móda podle Wattpadu

Doslov

Tuto příručku píšu již od listopadu 2016, protože ve mně v té době byla touha něco takového sepsat. Bohužel si nepamatuji, co za takovým krokem stálo. Ovšem vím, že jsem se v dávných dobách věnovala psaní článků na různá témata, dokonce častěji než psaní povídek, zároveň jsem tady v té době na Wattpadu viděla spoustu příruček, jako kdyby se jednalo o nějaký módní hit. Načerpala z nich spoustu inspirace pro své kapitoly, které poté samozřejmě chtěla zpracovat po svém.

Snažila jsem se svou Módu podle Wattpadu pojmout velmi netradičně, abych se nějak odlišila. Dříve jsem na této platformě hodně četla i v anglickém jazyce, kde jsem u rad pro autory viděla nejrůznější nevšední pojetí – jeden autor si hrál na pracovníka v nakladatelství, další na učitelku ve škole, jiný na letušku v letadle nabízející nejrůznější „psací“ menu. Proto jsem se pro vás stala takovou spisovatelskou módní návrhářkou.

Naneštěstí mě hned v prvním roce psaní zastihla jakási velká psychická krize, která se na mé tehdejší tvorbě velice podepsala – třeba jsem nějak psala a vy mi najednou nerozuměli, protože mně stav jaksi neumožňoval předat vám myšlenky tak, jak bych si přála. Sice jsem se z nejhoršího dostala, nejproblematičtější kapitoly přepsala, ale minulost se jen tak nesmaže, takže se mi připomněla například u předposlední kapitoly o tvorbě světa (Chvilka na experimenty 4), kdy jsem se Módě nevěnovala asi půl roku.

Snažila jsem sice si říkat, že se snažím najít správný úhel pohledu na dané téma, aby se mi poté dobře psalo, shánět dobré inspirační zdroje atd., prostě se snažila svou nedávnou pauzu si vysvětlit nějakými „ušlechtilými důvody“. Sice toto všechno byla pravda, ovšem více mě u takové prodlevy ovlivnila nechuť k věnování se Módě a právě ty negativní vzpomínky na mé začátky s příručkou, kdy jsem například horko těžko hledala nějaký svůj styl a názory ostatních brala hodně doslovně – vyjadřuji se o tom například v Nezdravých idolech (Deník Zuřivé spisovatelky 1), či v souvislosti s dávnější tvorbou v „archivních“ záběrech zakomponovaných do kapitoly Máme rádi zvířata (Deník Zuřivé spisovatelky 4).

S některými věcmi, které jsem tu psala, se tedy již neztotožňuji. Třeba jste tady, hlavně na začátku, zpozorovali vliv dramaturgie, na kterou jsem chodila od listopadu 2016 do ledna 2017 (jednalo se o semestrální volitelný předmět na vysoké škole, stejně jako to tvůrčí psaníčko).

Teď však hodně často povídám, nakolik se můj styl ustálil, nejspíš se mi jej podařilo najít v semináři tvůrčího psaní, o němž jsem minimálně některým z vás hodně hovořila a chodila na něj, už přesně nevím, ale asi nějak od podzimu 2018 do začátku roku 2019.

Dalším důvodem se stala má prudká změna v psaní, kterou na sobě pozoruji asi poslední rok nebo dva, spíš ale ten rok. Zkrátka jsem něco dříve poradila, jak tehdy cítila nebo uměla hovořit, uběhl mezitím nějaký ten čas a bum, najednou něco sama zkouším a zjistím, že je jinak než v mé příručce.

Že jsem v pojednání o poezii (kapitola Básním, básníš, básníme – Trendy posledních let 4) napsala, jak nemám ráda volný verš a najednou ani ne o měsíc později jej začínám zbožňovat, anebo že v Módních doplňcích 2 píšu, jak dělám covery v Pixlru a už přes dva roky používám Canvu, beru jako malý detail.

Ovšem třeba s historickými reáliemi (Nesmrtelné módní hity 1) pracuji úplně jinak, na kouzlo první věty (Módní doplňky 1) také hledím jiným způsobem, než jsem radila. Mnou zbožňovaný život s postavou (Trendy posledních let 3) také už nevidím v takových barvách jako dříve, a to už se jednalo o něco novějšího.

Sice by se na jednu stranu taková má proměna dala pochopit, vždyť člověk se v průběhu let mění, ale stejně – zjistila jsem, že bych nejradši svou Móděnku úplně dokončila.

Avšak jsem si na jednu stranu říkala, že to bude vůči čtenářům nefér, když přijdou o Zuřivou spisovatelku s ještě zuřivějším egem (ego byl můj tehdejší název pro abstraktní energii popohánějící mě při psaní příručky), s postavičkou nahlédnuvší přes rameno a pasovanou na Múzičku a bůhví kolik mých autorských identit.

Ovšem před pár dny jsem si sepsala všechna pro a proti ukončení/pokračování, vyšlo mi to první. Najednou jsem zjistila, jak při psaní doslovu najednou cítím obrovskou úlevu, jako nechala jednu etapu svého spisovatelského života za sebou.

Navíc mě teď v životě čeká spousta změn. Módu jsem tvořila, když jsem studovala bakalářský obor Humanitní studia. Úspěšně jsem odstátnicovala, teď přes léto pracuji v kanceláři v azylovém domě pro matky s dětmi, na podzim nastupuji na magisterský obor Sociální pedagogika do jiného města. Předtím jsem nevěděla, co si se ztrápenou psýchou počít, teď jsem šťastná. Bylo mi devatenáct, teď jsem před pár dny oslavila třiadvacetiny.

Také už rok dělám českou korektorku pro jeden česko-slovenský časopis o umění a kultuře (internetová adresa: http://www.casopisartup.sk/), který mi poslední dobou zabírá více času než na úplném začátku, protože k němu chystáme i menší projekty – třeba před několika měsíci vzájemné rozhovory mezi členy redakce, poté sbírku básní, nyní již několikátý týden pořádáme writing prompts, neboli krátká týdenní psací cvičení na dané téma. Proč se tedy zahazovat s příručkou, na níž se stačil podepsat zub času, když mohu pracovat pro něco serióznějšího, co existuje i v tištěné formě?

(Nedávno objednaná a došlá sada časopisu Art Up – zleva: záložka, březnové číslo 2020, speciální letní dvojčíslo 2020, dvě nálepky, sbírka básní.)

Samozřejmě bych si přála mít i větší prostor na práci svých současných wattpadských děl, u čehož mi Móda také tak trochu začala překážet.

Snad chápete mé důvody, možná jste již sami zjistili, že u mě s touto knihou jaksi nebylo něco v pořádku. Kdybych ji právě neukončila, možná bych se s jí trápila ještě dlouhou dobu a třeba ani neměla, co do ní napsat. Přesto jsem ale na jednu stranu ráda, že můj profil může vůbec nějaká ta kniha s radami pro autory zdobit.

Co dál? Zatím nic neslibuji, uvidím sama, jak se můj spisovatelský život vyvine a co mi přinese i reálný život. Třeba Módu obnovím, dám se na úplně nový a „svobodnější“ formát psací příručky anebo přijdu s něčím úplně jiným, nějakým překvapením pro čtenáře, co já vím? :)

Mějte se krásně a snad jste se v Móděnce dozvěděli aspoň něco nového, něčemu se přiučili.