{Dobrodružné příběhy}
Vítejte u žánru s dlouholetou tradicí u mistra Týnouška! Přestože teď tento typ příběhů krmí i romantikou, detektivkou, nadpřirozenem, tak dříve dovedl přemýšlet čistokrevně.
Sice se vydával na daleké cesty jen v hlavě, setrvával však u pro něj typických prvků. Přemýšlel o dalekých výpravách, amuletech, pokladech. Leccos z toho, avšak, řekněme, v trochu reinkarnované podobě, mu zůstalo dodnes. Jenže nyní tomu říká různě - western, paranormální dobrodružství, zkrátka všelijak.
Uf, to vám povídám, že mě psát o sobě ve třetí osobě v Módě podle Wattpadu hrozně baví, ani nevím, proč. Jenže už teď bych se asi měla přepnout do té první.
Tak jo, jdeme tedy na věc.
~
Těžko říci, odkud začít. Tento druh literatury lze totiž pojmout snad z jakéhokoliv konce. Můžete psát dobrodružnou fantasy, sci-fi, historický román. Zasadit děj do vašeho okolí, evropské země i exotiky. Pracovat s minulostí, přítomností, budoucností. Cestovat po světě, vesmíru, nějaké fiktivní říši. Promyslet prostředí a časoprostor téměř dle libosti (samozřejmě s ohledem na stanovené reálie, limity zvoleného námětu). Vybírat nejrůznější dopravní prostředky, dokonce přitom používat magii, technologie. Pracovat s úzce vymezeným prostorem, kde se dobrodružství rovná nějakému výletu, napětí, nebo přijít mezi čtenáře s rozsáhlým kontinentem. Inspirovat se filmy, knihami, či mít na vše čistě vlastní fantazii. Kreslit mapu, ale taky se na ni zvysoka vykašlat. Prostě to je dobrodrůžo level nekonečno, samozřejmě, jak se dozvíte později, taktéž pořádná alchymie.
Ovšem, přestože byste měli představu propracovanou do největšího detailu, rázem zjistíte, že vám nějaká ta cestička někde skřípe, někdy i pořádně.
Na co tedy pamatovat především? To mileráda vysvětlím v několika bodech. Jen jestli se ale na mne nebudete zlobit, tak jednotlivé rady budu prokládat příklady ze své tvorby, taktéž té velmi dávné, kterou jsem buďto dávno smazala z místa publikování, někam založila a pak už nenašla, nebo ji měla v hlavě, nikdy nenapsala. (Jenže i imaginární povídky se snad počítají, ne?)
~
Myslím si, že jsem povídala až moc, takže – už není čas ztrácet čas, jak se tak říká:
• Cesta z bodu A do bodu B
Naplánujte svým postavám výlet se vším všudy. Stanovte jim začátek i konec cesty, ale nezapomeňte ani na prostředek. Musí vaši hrdinové zdolat obtížný terén? Projít několika teleportačními branami? Odkud že to vlastně přišli? Kam potřebují dorazit?Významnou roli v dobrodružné knize hraje také prostředí. Poznejte ho, věnujte mu patřičnou pozornost. U fantasticky laděných knih se inspirujte jinými autory, načrtněte alespoň přibližnou představu, byť jen v hlavě, použijte imaginaci, sestavte základní zákonitosti vašeho světa, nezapomínejte např. na dopravu a podobně.
U realistických příběhů pracujte s informacemi, vyhledejte si co nejvíce informací o vámi vybrané oblasti, nebojte se Google map, případně převodníků vzdáleností nebo kalkulačky - pakliže považujete za důležité, za jak dlouho a jakým dopravním prostředkem se vaše spisovatelské děťátko přemístí z bodu A do bodu B. Této tematice se však plánuji věnovat dopodrobna někdy dál ve svém příručce, takže vám nyní dávám takový velmi stručný nástin.
Tady mě hned napadá několik „mých" dobrodružství. U jednoho, existujícího v devíti letech (vycházejícího však z odposlechnutého příběhu a pak převyprávěného vlastními slovy) jsem měla partičku cestovatelů (ano, čtete správně - samí muži, žádné ženy) žijících patrně v nějakém domě nebo někde, prostředí nebylo specifikováno. Ovšem jim někdo tajně v noci podstrčil prokleté cédéčko s počítačovou hrou, a samozřejmě, co se nestalo - hoši se po jeho vložení do mechaniky dostali přímo do jejího děje, odehrávajícího se v Jižní Americe. Zůstali spoutaní mezi divochy, dokud vůdce jménem Billy nezískal svobodu pro sebe i pro ně. Potom, už nevím, v jakém pořadí, si kreslili mapu podle obrázku v jeskyni, stavěli si vor, sjížděli řeku. Toužili po pokladu ukrytém uprostřed chrámového labyrintu s pohyblivými zrcadlovými stěnami. Ano, právě ten se stal cílem - hlavní metou.
ČTEŠ
Móda podle Wattpadu
Non-FictionŘíká se, že šaty dělají člověka. Ale na Wattpadu se posuzuje člověk podle svých knih. A co takhle spojit módní trendy a tvůrčí psaní do jedné příručky? Takhle to zní skoro jako oxymorón, ale i spisovatelé se řídí podle určité módy, není-liž pravda? ...