6) Chvilka na experimenty 1

569 76 8
                                    

{Nápady, inspirace a symboly}

Jak už to u mě bývá zvykem téměř zažitým, rozhodla jsem se tohle téma zpracovat originálně a s jistou zuřivostí ve svých očích. Samozřejmě jsem se do této kapitoly tak vžila, že ji zřejmě budu psát čistě ze svého pohledu.

Nebudu zde vyprávět o tom, že se dá inspirace nalézt třeba při podzimní procházce parkem nebo v knihovně při čtení něčeho zajímavého.

A o kopírování příběhů už vůbec ne, protože toho je plný internet i Wattpad.

~

Zatímco někteří spisovatelé vidí svá díla jako barvy nebo obrazy, já zase příběhy vnímám jako symboly.

Protože však četba jde s psaním ruku v ruce, samozřejmě se nedá tištěným, ale i elektronickým, knihám úplně vyhnout.

Zde se ale názory autorů různých příruček liší. Jedni radí číst jen oblíbené autory a žánry, druzí zase doporučují vyhledávat „od každého něco“.

Já třeba využívám oba pohledy na věc, literaturu střídám podle nálady i toho, jak se mi to zrovna hodí. I když v současné době je tohle u mě fakt těžké říci, když mi právě teď na stole leží odborná literatura, kterou musím číst do školy.

Ale dalo by se říci, že co z těch bichlí vstřebám, určitým způsobem využívám ve svých příbězích, třeba poznatky o historické módě.

Také se dají spolehlivě využívat „šuplíkové nápady“ z psacích začátků.

A to hned několika způsoby: napíší se do knihy a doplní poznámkami staršího spisovatelského ega, stanou se součástí nějakého příběhu, s nímž splynou, nebo se z nich může stát jakýsi „upgrade“, neboli vylepšená verze.

Ale já jsem chtěla mluvit o kombinování různých symbolů, že ano? Tak dobře ...

~

K tomuto nápadu mě přivedla jedna zahraniční autorka, jejíž práci překládám (naleznete ji na mém profilu pod názvem My Arranged Love Story), která se vyjadřuje o tom, že když se smísí láska, důvěra a minulost, může to hlavní zápletku ovlivnit dost nečekaným způsobem a posunout ji dále.

Rozhodla jsem se hlavní téma této kapitoly ukázat na několika svých příbězích, protože k tomuhle ani snad žádná obecná rada neexistuje.

Vzala bych tedy dvě knihy, které mají některé prvky dost podobné, ale odehrávají se v jiném prostředí i době. Navíc jedna je starší, ta druhá o dost novější.

Bacha, následující odstavce budou obsahovat spoilery ...

V mém nejstarším díle by čtenář nalezl starou školu, historické fotografie, telepatické mluvení se zvířaty, černou magii, hrdiny, veterinářku, trenéra, vlkodlaky, převtělence, čínskou restauraci, duhové jednorožce, detektivní zápletku, přízraky z hlubin temnot ...

Prostě až moc prvků v jedné knize. Navíc některé se překrývají a jiné spolu dost okatě soupeří. Bylo to dané hlavně tím, že jsem se příběhem chlubila i svým spolužákům a snažila se tak udělat radost úplně všem. Což ale vůbec nedoporučuji, protože každý je jiný a má i jiný vkus na příběhy!

Druhé dílo, jehož bych ráda tady analyzovala, využívá tajemno, reinkarnaci a stříbrného koně s černou hřívou, stejně jako předchozí příklad. Ovšem tady jsem vše zasadila do realistického prostředí.

Navíc jsem podle jednoho matematického vzorečku, který jsem nalezla u jednoho zahraničního spisovatele, vybrala tři symboly ze svých oblíbených knih, a na nich příběh postavila.

U mě to třeba byly určité druhy amuletů z encyklopedie kamenů, černovlasá hrdinka z mé oblíbené mexické detektivky a westernové prostředí z jedné knihy na Wattpadu. Pak jsem do toho vložila vlastní nápady a energii a postavila je nad všechny vymyšlené a „nalezené“ návrhy na příběh. A vzniklo něco, co mne doteď neustále překvapuje ...

~

Podobně se dá pracovat i s charaktery postav. Stalo se mi, že jsem četla jednu hodně emotivní knihu, název už si bohužel nepamatuji, a tam jsem si oblíbila dvě osoby různých povah. Napadlo mě tedy všechno sloučit dohromady a hrdinovi tak vdechnout život. Takže mám třeba jednoho člověka, který je někdy odvážný, až to bolí, a jindy zase přehnaně melancholický. Prostě rozdvojená osobnost jako Brno ...

~

Ale zase tady platí, že spisovatel by měl kombinovat s rozvahou. Třeba arabská princezna v Mexiku vypadá jako pěst na oko, tedy jestli pro svou existenci nemá nějaký zvlášť závažný důvod, který lze logicky vysvětlit srdcem i rozumem.

A mimochodem, v jedné písničce se zpívá: „Jednou je málo, desetkrát moc. Pětkrát to stačí za celou noc ...“ V řeči Wattpadu by to vypadalo asi takto: Jeden nápad nestačí, ale deset už je hodně. Ovšem pět vypadá jako zlatá střední cesta ...

Ale i tady záleží na autorovi samotném, jak se s daným problémem popere, protože se i v módě dá kombinovat možné i nemožné. Jenže výsledek literární tvorby, stejně jako v oblékání, pak musí být dostatečně střízlivý, aby čtenáře zbytečně nepodváděl.

~

Příště, a to nejen v prvním díle Deníku Zuřivé spisovatelky, ale i v dalších částech, bych příručku osvěžila zkušenostmi z předmětu Dramaturgie a produkce kulturního pořadu, protože tady s mými kamarády pracuji na společných příbězích.

A třeba jedna z kapitol, co bych v nejbližší době vydala, by se jmenovala „Nezdravé idoly“. Takže se rozhodně fanoušci Módy podle Wattpadu mají na co těšit ...

Móda podle WattpaduKde žijí příběhy. Začni objevovat