Smáli se. Nevím čemu, ale oba se neskutečně bavili. Přišla jsem si tu navíc.

103 8 0
                                    

Došla jsem těžce zpět do bytu, kde se odehrával kraval v kuchyni. ,,Jsem doma," řekla jsem, ale i přes to nevěděli, že jsem doma. Stoupla jsem si trošku bokem a sledovala, co dělají. Smáli se. Nevím čemu, ale oba se neskutečně bavili. Přišla jsem si tu navíc. Podívala jsem se, jak Adrian roztáhl ruce a ona vplula do jeho objetí, jak kdyby ho už nikdy nechtěla pustit. Cítila jsem v očích, jak mě štípají slzy, jelikož přesně to jsem teď potřebovala od Christiana. Chriss zvedla pohled a podívala se mu do očí. Situace náhle zhoustla a já se cítila, jako v kině. Jen ten popkorn mi chyběl. Cítila jsem, jak se mi oči naplnily slzami. Přesně ve stejnou chvíli, kdy z mého oka vyplula první slza se na ní podíval i Adrian a jemně ji pohladil po tváři. Byli tak zabraní do sebe, že si mysleli, že jsou stále sami. Usmíval se na ni, jako na obrázek a já už na něj chtěla zařvat: ,,Tak už ji polib, ty idiote!" Jakoby mne vyslyšel, protože si ji přitáhl do polibku. Chris dala automaticky své ruce do jeho vlasů a přitáhla si ho, tak ještě blíž. Tohle už bylo nejen pro moje srdce moc, ale i pro můj žaludek. Zaplula jsem do svého starého pokoje a dívala se, jak se moje postel přesunula k posteli od Chriss, čímž se z nich stalo velké letiště uprostřed pokoje, kde nad ní byly okna se žaluziemi. Vedle postelí byly nové noční stolky, kterých jsem si ani nevšimla. Ten, kde byl nepořádek sto pro patří Chriss. Byla tu jedna velká skříň ještě z doby, kdy jsem tu také bydlela a dva pracovní stoly, kde se určitě oba učí, protože tam byl také nepořádek kvůli zkouškám. Snažila jsem se najít svůj šuplík, který byl naštěstí na stejném místě a vzala si všechny své věci. Tiše jsem prošla chodbou, abych nenarušila jejich toužebný polibek, který mi přišel až moc dlouhý. Abyste se nesežrali. Zavřela jsem za sebou dveře v druhém pokoji, který patřil holkám. Chtěla bych je konečně zase vidět. Musíme se na něčem domluvit. Zahleděla jsem se na postel pod okny a nervózně si povzdychla. Nechci spát sama, ale ty dva rušit nebudu. Začala jsem si ukládat své oblečení do skříně a moje slzy nechtěly přestat téct. Dávaly mi najevo, jak moc mi Christian chybí. Jak špatně to dopadlo. Všechno, náš vztah, naše láska, dokonce i přátelství. Špatný! Nedokázala jsem se věnovat uklízení dlouho. Vzdala jsem to po pár kouscích a jako hromádka neštěstí se sesypala na postel. Vzdychla jsem hlasitě a nedokázala se přimět cítit lépe. Naštěstí je zítra víkend, ale po něm? Zkouškové období je tady a já už teď vím, že to budou nejhorší dva týdny vůbec.

-

Vstala jsem z gauče a nemohla si pomoct, ale protáhla jsem se. Říkala jsem Christianovi několikrát, že pokud usnu má mě probudit, jelikož náš gauč je naprosto na jednu věc. Na hovno. Cítila jsem ztuhlost zad a podívala se na hodiny, které tam nebyly. Porozhlédla jsem se po místnosti, kde pomalu nic nebylo a začala panikařit. Vyšla jsem z něj a na chodbě viděla Christiana stát s kufrem v ruce. ,,Christiane?" řekla jsem a on se na mě podíval se slzami v očích. ,,Co se děje?" byla jsem v rozpacích. ,,Jak jsi mi to mohla udělat, Reb," vzlykl, když v tom se k němu rozeběhla malá blonďatá holčička, aby ho objala. Moje oči se zvětšily, tak třikrát. ,,Ale já nic neudělala," řekla jsem na svou obranu. ,,Tati, neodcházej prosím," vzlyklo to dítě. ,,Tati?" podivila jsem se. ,,Já se za pár dní pro tebe vrátím Zoe, ale maminka se rozhodla, že už mě nemiluje," vzlykl a já cítila hromadění slz. ,,Christiane, prosím," začala jsem hystericky brečet, ale v tu chvíli si Zoe vzal do náruče. ,,Vezmu si malou sebou, můžeš si za to sama. Typická bipolární Američanka. Zničila jsi mi život!" zařval na mě a zavřel dveře. Místnost ztmavla a moje tělo se objevilo v koutě. Seděla jsem s přitáhnutými koleny k bradě a slyšela kolem sebe hlasy, které hlubokým chrapotem našeptávaly. ,,Jsi k ničemu!" ,,Ničíš lidem život." ,,Vlastní dcera tě bude nenávidět." ,,Manžel tě bude podvádět." Cítila jsem, jak se jako osobnost pomalu zmenšuji, až z mého těla zbyl jen prach, který vítr roznesl do nejhorších míst na světě. Do úplného zapomnění.

-

Probudila jsem se s hlasitých lapáním po dechu. Moje líčka byla smáčená od slz a můj dech se nedokázal dostat do pravidelného rytmu. Cítila jsem bolest na prsou a palčivou začínající bolest v plicích. Zhluboka jsem dýchala a můj pláč se stal hlasitějším, jako pláč dítěte ve tři hodiny ráno. Ve stejnou chvíli se rozrazily pokojní dveře, ve kterých stála Chriss s Adrianem. ,,Panebože, Reb!" vyjekla a zaběhla zpět do pokoje. Adrian mě chytil kolem ramen a hladil mě po zádech. Chriss přiběhla během sekundy s fukarem v ruce. ,,Díky bohu, za to." Vytrhla jsem ji ho neomaleně z ruky a dala si do sebe jednu dávku. Moje plíce se zpět rozšířily a můj dech začal nabírat pravidelný rytmus. ,,Díky," řekla jsem chraplákem a snažila se uklidnit pláč. ,,To je dobrý. Hlavně dýchej," řekla Chriss a já se na ni usmála. ,,Co se stalo?" zeptal se Adrian. ,,Měla jsem hroznou noční můru. Tak škaredou jsem ji snad nikdy neměla," přiznala jsem. ,,To kvůli Christiana?" zeptala se. ,,Nevím, nejspíš. Možná do toho i ten stres ohledně Francie, Christiana a zkoušek. Je toho na mě moc. Viděla jsem dokonce Tobyho, takže se to všechno sype," vyletělo to ze mě, jak na běžícím páse a oba si mě přitáhli do objetí. Moje tělo se uvolnilo. ,,Nechcete si jít spolu lehnout?" navrhl Adrian a usmál se na Chriss. ,,To je dobrý nápad, pojď Reb," usmívala se, aby mne povzbudila. ,,Nechci se vám plést do milostných hrátek," řekla jsem a oba se rozesmáli. ,,Neboj se. Je to tam čistý," zasmál se Adrian a ona přikývla. ,,Nebude vám to vadit?" zeptala jsem se. ,,Zvedej tu línou prdel a jdeš spát se mnou, jak za starých časů," řekla Chriss a tahala mě z postele. ,,No, dobře. Už jdu," řekla jsem a Adrian nám zamával. Zavřely jsme za ním dveře a já hned zavítala do své staré postele. Chyběla jsi mi. Naproti mne se uvelebila Chriss a dívala se mu dlouze do očí. ,,Copak?" zeptala jsem se ospale. ,,Vy jste se vážně rozešli?" zeptala se. ,,Já nevím," špitla jsem a snažila se na to nemyslet. ,,Nemyslím si, že je to konec," podotkla a začala zívat, což donutilo i mne zívnout. ,,Takže jste spolu, jo?" ušklíbla jsem se na Chriss, která protočila očima. ,,Tys to viděla?" viděla jsem i přes tu tmu, jak zrudla. ,,Si piš, že ano," zasmála jsem se. ,,Nejspíš to tak vypadá," uculila se, jak malá. ,,Jsem ráda, že jsi šťastná," usmála jsem se na ni. ,,Jsem," špitla do ticha, a hned na to jsme obě zavřely oči a nechaly se přenést do říše snů.

Ten pravý (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat