Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Kavárna byla útulná a také poloprázdná, což mi vyhovovalo. Samozřejmě není se čemu divit, už je dávno po sedmé hodině.
,,Tak Jungkookie, řekni-"
,,Jenom Jungkook, prosím."
Opravdu jsem ho nechtěl přerušovat, je to neslušné, ale nechtěl jsem, aby používal zdrobnělinu. Tuhle přezdívku používá pouze Taehyung a chci, aby to tak i zůstalo, protože od něj to zní krásně a má to pro mě zvláštní hodnotu.
,,Omlouvám se, tak tedy Jungkooku, jak dlouho jsi s Taem?"
Optá se vřele a napije se ze své kávy. Chvilku přemýšlím, ačkoliv odpověď vím jistě.
,,Krátce, jsme teprve na začátku."
Jemně se pousmál, ale já se cítil trochu nesvůj.
,,Jak dlouho spolu pracujete? " optám se
Napil jsem se ze svého cappuccina a nechal příjemnou chuť pohrát na svém jazyku. Hoseok vypadal chvilku zamyšleně, kdyby pátral ve své mysli, aby mi to řekl zcela přesně.
,,Myslím, že už to budou tři roky. Vždy jsem chtěl pracovat v nakladatelství, jsem moc rád, že se mi to díky němu splnilo."
Upřímně jsem se pousmál. Musí být úžasné pracovat ve vysněné práci. Popravdě bych mou nynější práci za nic nevyměnil, bez Yoongiho bych si připadal osamělý, ačkoliv se spolu vídáme spíše v kavárně než ve volném čase, tak stále jsem si ho hodně oblíbil.
,,Takže tam pracuješ díky Taehyungovi?" optám se
,,Řekněme, že to byla přátelská dohoda, ale ano, díky němu."
Nepřekvapuje mě, že mu Taehyung pomohl, přeci jenom je to ten nejmilejší člověk jakého vůbec znám. Opět jsem se napil, ale během chvilky jsem si na něco vzpomněl.
,,Pracuješ v nakladatelství tady nebo v hlavním městě?" optám se
Vím, že Taehyung jezdí do vedlejšího města kvůli focení, schůzkám a autogramiádě. Ale momentálně spolupracuje s nakladatelství u nás ve městě. Zajímá mě to z toho důvodu, jelikož si vzpomínám, že mi řekl, že zde nikoho moc nezná i kvůli tomu jsem se mu staral o Yeontan já.
,,Kde je to potřeba, ale většinou dělám papírování u nás." odpoví
Kývl jsem. Možná, že se nepotkávají tak často, tím, že Taehyung má přeci jenom jinou pozici.
,,Kolik ti vůbec je, pokud se mohu zeptat."
Na moment jsem se musel i zamyslet, vždy mi dlouho trvá než se přepnu a uvědomím si, že už jsem vlastně dospělý.
,,Osmnáct."
Hoseok se na chvilku zatváří ledově klidně, ale poté se opět usměje, jak to má nejspíše ve zvyku.
