Bolestí jsem zakňučel, když jsem si mnul místo v oblasti ramen.
Dnešní den byl opravdu vyčerpávající, dveře neustále vrzaly a zákazníci chodili jako turisty po památkách.Byl jsem nesmírně rád, když jsme měli konečně padla a po úklidu mohli domů.
Odložil jsem si věci a ihned se svalil na gauč.
Můj mobil mi neustále vibroval v kapse, ale nějak jsem tomu nevěnoval pozornost.Má mamka jela navštívit svou kamarádku a Yeontan si vzala s sebou, jelikož její známá měla velkou zahradu.
Poslední dobou nedokáže obejít bez jejího čtyřnohého společníka, což mi připadalo opravdu milé.Po chvilce jsem si vytáhl mobil a ihned jsem se pousmál, když jsem spatřil od koho zpráva je.
Ačkoliv to byl teprve první den na jejích výletu, tak jsem si sám musel přiznat, že mi chybí.
Bez Jimina si připadám trošičku ztracený, jsme nejlepší přátelé několik dlouhých let a je to snad poprvé, kdy se neuvidíme týden.
Samozřejmě to mohlo být i horší, ale zkrátka mě dokázal vždy podržet a přinutit mě k úsměvu i když mi bylo nejhůř.
Na zprávu jsem mu okamžitě odpověděl a především dodal, aby si to užil.Přesunul jsem se k sobě do pokoje, při pohledu na mou postel jsem do ní bez váhání skočil.
Z mého marného pokosu usnout mě však vytrhl opět můj mobil.
ČTEŠ
YOU'RE NOT SICK/ taekook
Fanfic,,Nepociťuji vůči tobě lítost, Jungkookie. Chci, aby jsi věděl, jak úchvatný pro mě jsi, nehledě na minulost. " - taekook