Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Musel jsem být chvilku sám ve svém pokoji, abych si urovnal myšlenky. Po půl hodině jsem se vrátil do kuchyně, u stolů seděla má mamka společně s Joonem. Usoudil jsem, že Taehyung beze slova odešel.
Sedl jsem si vedle mamky a omluvně se na ní podíval, ačkoliv její obličej byl bez náznaků hněvu.
,,Promiň za to zbytečné drama."
Pohladí mě po tváři a vřele se pousměje.
,,Nic se neděje zlato, Taehyung mě trochu vyděsil, protože ani mě jsi neřekl, že někam jdeš, takže jsem byla trochu v šoku, ale hlavní je, že jsi v pořádku."
Má mamka mi vždycky důvěřovala, nikdy jsem nebyl problémové dítě, které by se loudalo pozdě na ulici.
,,Vím, že se na něho zlobíš, ale byl strachem bez sebe a všude tě hledal." ozve se Joon
Možná jsem byl na něho trochu ráznější, ale v tu chvíli mě to doopravdy naštvalo. Zvedl jsem se, že si uvařím čaj, bylo už sice deset večer, ale nějak jsem neměl chuť si jít lehnout. Na stole jsem spatřil poloprázdný hrníček od kávy, kterou nejspíše připravila moje mamka Taehyungovi, když tu byl.
Automaticky jsem chtěl vzít hrníček do ruky a dát ho do dřezu, Joon mě ovšem zastavil.
,,Nech ho na stole, třeba to ještě bude chtít dopít až se vrátí."
Ihned mě tím upoutal pozornost. Jak, že se vrátí?
Kdyby na zavolanou někdo zazvonil. Yeontan okamžitě štěkl a odcupital ke dveřím, Joon byl však jediný, který se vzchopil a šel otevřít.
Mamka mi věnovala povzbudivý úsměv a já jsem tedy donutil své nohy k pohybu. Přes obývák jsem se dostal do předsíně, kolem mě prošel Namjoon opět zpátky do kuchyně.
Naskytl se mi pohled na Taehyunga, který stál v předsíni a v pravé ruce svíral kytici. Na tváři měl provinilý úsměv a ladně ke mně přistoupil.
,,Omlouvám se."
Kytici růží mi předá do ruky, nevědomky jsem nasál tu sladkou, květinovou vůni a nemohl jsem ovlivnit úsměv.
,,Také se ti omlouvám, nechtěl jsem tě vyděsit." odpovím
Pohladí mě po tváři a následně mi daruje letmý polibek na rty.
,,Smím tu zůstat přes noc?" optá se
Byl jsem nadšený, že po týdnu bude opět se mnou. Bez váhání jsem kývl a všechny mé negativní myšlenky se najednou vytratily.
-
Ráno jsem se probudil jako první. Vykonal jsem ranní hygienu a následně připravil snídani v podobě toustu.
