Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Měl pravdu Jungkookie, neměl by jsi být se mnou."
Zatmělo se mi před očima, když vyslovil tuhle větu. Mého těla se zmocnila obrovská panika, strach, že bych mohl přijít o milující osobu.
Choval se špatně, o tom žádná, ale stále mě držel nad vodou a dával mi pocit bezpečí. Nechtěl si přiznat vlastní chyby, ale ironie je v tom, že ani já jsem si jich nevšímal.
Poslední měsíc poslouchám lidi kolem sebe, jak jsou proti němu. Ovšem, ví o vztahu více než já, ačkoliv jsem s Taehyungem rok, tak stále nemohu zapomínat na to, že je to můj první přítel a jsou chvíle, kdy nevím, jak se zachovat, nejsem si jistý, jak to má fungovat.
Ale nechci na to myslet, všichni mají problémy, žádný vztah není dokonalý. Opatrně jsem k němu přistoupil, levou rukou jsem ho pohladil na tváři a ignoroval mokro pod mými prsty.
,,Nezajímá mě, co říkal, chci být s tebou." zašeptám
Hřbetem prstů jsem ho začal jemně hladit po pokožce a ze všech sil se snažil potlačit slzy. Má slova ho nejspíše neuklidnila, jelikož jeho vzlyky začaly být hlasitější a mě to neskutečně bolelo.
,,Nemáš jediný důvod zůstat při mně, přestal jsem se zajímat, přestal jsem ti dávat lásku, kterou si zasloužíš."
Nikdy jsem ho takhle ještě neviděl. Vždy byl on ten silný, nyní se však úplně zlomil.
Každý z nás děláme chyby, hlavní pro mě je, že si to uvědomil. Nechtěl jsem mlčet, po dlouhé době se otevřel a dokázal mi vyjádřit svoje pocity, toho jsem si neskutečně vážil.
,,Tak zase začni prosím, pokud ti o to tedy stojím."
Možná jsem to pochopil špatně, možná už nemá touho se mnou být a budovat náš vztah. Jeho výraz mi však tyhle myšlenky odstranil. Své čelo si opřel o to mé a něžně mě objal kolem pasu, kdyby se bál, že opět cuknu.
,,Jsi moje všechno, jak bys nemohl?"
Opatrně se mi otřel svými rty o ty mé, neváhal jsem ani vteřinu a ihned jsem mu začal odpovídat. Cítil jsem slanou chuť od jeho slz, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Soustředil jsem se pouze na jeho měkký polštářky a něhu, kterou mi dával po dlouhé době.
Vůbec si nedokážu vysvětlit, jak jsem skončil uvězněný pod ním v mém posteli. Naše poslední milování bylo pro mě psychicky náročný a fyzicky jsem se nedokázal uvolnit. Teď to bylo ovšem jiné.
Jeho ruka, která jezdila po mé pokožce mi opět dodávala elektrický proud do mého těla. Cítil jsem rozkoš, když se mi jemně zakousl a nasál mou kůži na krku.
Něžně líbal každičkou část mého těla, říkal mi milá slova a dával si na čas. Když do mě opatrně vnikl, tak jsem se prohnul v zádech a slastně vyslovil jeho jméno.
