Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Mohu objevit tvé slastné místečko?"
Omámeně jsem ho sledoval a přitom se snažil zklidnit své tělo. Věděl jsem, že nepřekročí hranici, když mi slíbil, že na to půjdeme pomalu, ale popravdě jsou chvilky, kdy mi to vadí.
Beze slova jsem kývl a ošáleně jsem pozoroval každý jeho pohyb. Vždy mě fascinoval, jak ladný dokázal být, každé jeho hnutí je tak strašně elegantní.
Než bych stačil mrknout, tak jeho rty se začaly otírat o ty mé. Ihned jsem se do polibku zapojil, vnímal jsem jeho horký polštářky a sladkou chuť vína.
Jemně mi okusoval spodní ret, dělal to již hodně krát, ale nyní to bylo mnohem intenzivnější a donutil mé tělo vzplanout. Odpojil se a okamžitě se přesunul níž, daroval mi letmé polibky až se zastavil u mého krku. Bez váhání mi olízl pokožku a jazykem přejížděl po mé rozpálené kůži.
Bylo to neskutečně příjemné, ale měl jsem pocit, že jsem zcela bezbranný. Pevně mě přitom držel za pravé stehno a druhou rukou pod zadkem, abych náhodou nespadl, tedy aspoň jsem předpokládal, že je to z toho důvodu, i když to nebylo nutné, jelikož jsem se tiskl na jeho tělo, co nejvíce to šlo, takže pád mi rozhodně nehrozí.
Z ničeho nic mi nasál kůži a nezapomněl použít zoubky. Mé tělo na to ihned zareagovalo a já potichu vzdychl jeho jméno.
Cítil jsem, jak se pousmál, ale nic neřekl. Opět se posunul níž a zastavil se až u mé klíční kosti, měl perfektní přístup díky bílému tričku, které jsem měl stále na sobě.
Jeho polibky byly horký a měl jsem pocit, kdyby mi vypaloval díru do pokožky. Hbitě kroužil jazykem a já musel slastně přivřít oční víčka. Avšak jsem se opět nedokázal udržet, když mě kousl, musel jsem zasténat i kdybych nechtěl.
Věnoval mi poslední polibek a poté se odtáhl, sedl si opět rovně čelem ke mně, ale své ruce nechával na tom stejném místě. Musel jsem být značně červený, ale nějak mi to bylo jedno. Plně jsem si užíval jeho péči a byl jsem přeci jenom trochu zklamaný, že to již skončilo.
,,Objevil jsi to místo?" optám se
Pousmál se, ale opravdu zvláštním způsobem. V tuhle chvíli z něj vyzařuje tolik sex-appealu, že je to až neuvěřitelné.
,,Vlastně ne."
Na moment se odmlčí a nakloní se blíže ke mně, jeho stisk na mém zadku zesílí, ale já stále hledím do jeho hnědých očích.
,,U tebe totiž nezáleží na místo, stačí pouze když tě kousnu a už jsi v koncích."
Dokázal mě přivést do rozpaků, ale samozřejmě měl pravdu.
,,Líbí se mi, když mě kousneš." řeknu potichu
Jeho oči po téhle větě ihned rozzáří a opět mi věnuje úsměv, který mě dostává do kolen.
,,Jsi samé překvapení Jungkookie."
,,Budeš spát dneska se mnou?"
Oba jsme již byli po sprše a připravený ke spánku. Seděl jsem uprostřed postele a sledoval jsem Taehyunga, který postával u prahu dveří do jeho ložnice.
Podíval se na mě a pousmál se, následně ke mně došel, cítil jsem, jak se matrace pod jeho váhou nepatrně pohnula. Levou rukou se zapřel vedle mé nohy a poté ten stejný pohyb udělal i z druhé strany, seděl jsem v tureckém sedu, takže nyní jsem byl obklíčený.
Naklonil se k mému obličeji a chvilku mě pouze sledoval než si olízl své rty a hravě se usmál.
,,Chceš, abych s tebou spal?" optá se
V jeho hlase jsem hned poznal provokaci a ačkoliv vím, že si ze mě dělá srandu, tak stále mě dokázal značně rozhodit.
,,V posteli, budeš spát vedle mě?"
Optal jsem se ho opatrně, kdybych se bál, že bude naštvaný. Beze slova se zvedl a přešel opět ke dveřím, ihned mě zmocnila nejistota, ale poté, co zhasl světlo a vrátil se ke mně, tak se mi okamžitě ulevilo.
Jemně do mě drkl, abych si lehl také a během sekundy si mě přitáhl k sobě do objetí. Slyšel jsem jeho tlukot srdce v pravidelném intervalu, což mě zvláštním způsobem dokázalo uklidnit. Více jsem se zachumlal do jeho hrudi a nevědomky nasával jeho vůni.
Levou rukou mě hladil po černých vlasech a následně putoval všude možně. Avšak jsem se musel napnout, když mě pohladil po zádech. Ruku stáhl okamžitě zpátky, kdyby mu to došlo až teď.
,,Omlouvám se."
Jeho hluboký hlas narušil to příjemné ticho kolem nás. Zhluboka jsem vydechl a zakroutil hlavou, ačkoliv to nemohl ani postřehnout.
,,V pořádku, nevadí mi to, už ne."
Chvilku byl zticha a i já sám jsem byl zaražený, že jsem něco takového řekl, ale byla to pravda. Dokázal mi, že mě má rád, sám mi kdysi řekl, že má nemoc ho neobtěžuje, tak již nemám důvod mu to zakazovat, věřím mu.
Náhle si mě přitáhl do objetí a hlavu si položil do ohybu mého krku. Pravou rukou mě opatrně začal hladit na zádech, nebudu lhát, bylo to pro mě po letech neskutečně zvláštní, ale i příjemný.
,,Ani nevíš, jak jsem teď šťastný."
Udivuje mě, že ho to potěšilo, přeci jenom není o co stát. Ale i přes to jsem se musel usmát a v jeho náručí jsem během chvilky upadl do spánku.
﹌
Dneska nezáživný díl, ještě chvilku to bude spíše v klidném duchu, takže snad to vydržíte 🖤
