Nervózně jsem poklepával pravou nohou u kuchyňského stolů.
Vzduchem se nesla stále příjemná vůně z dnešního jídla, které jsem před nedávnem dovařil.
Taehyungova mamka stále odpočívala, zatím jsem všude uklidil a vzal jsem Yeontan na procházku.Za ani ne deset minut bude dvanáct, jsem u nich už od půl šesté, ale přesně ve dvanáct mi má začít směna v kavárně.
Taehyung byl trochu naštvaný, že tu nemohu být celý den, ale zapomíná na to, že ačkoliv nemusím již platit nájem, tak stále si potřebuji vydělávat, stejně jako on.Domluvili jsme se, že dneska si vezme volno, abych to všechno mohl stihnout, ale zatím byl v nedohlednu.
Neměl jsem odvahu opustit barák dřív, cítil bych se neskutečně špatně, kdyby se jeho mamce něco stalo.
Neměl jsem tedy na výběr než čekat, až konečně dorazí.Minuty ubíhaly a bylo mi jasné, že to nemám šanci stihnout.
Budu mít zpoždění,
moc se ti omlouvám...Musel jsem čekat delší dobu než mi odpoví, předpokládám, že měl momentálně dost lidí.
Pohni ale,
je tu plno
Po jeho zprávě jsem se cítil ještě hůř.
Sotva se to dá zvládat ve dvou, musí být nehorázně naštvaný, když je to celé na něm.
ČTEŠ
YOU'RE NOT SICK/ taekook
Fanfic,,Nepociťuji vůči tobě lítost, Jungkookie. Chci, aby jsi věděl, jak úchvatný pro mě jsi, nehledě na minulost. " - taekook