30. precedence

1.2K 97 61
                                    

Válel jsem se na gauči v obýváku a nezaujatě přepínal programy

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Válel jsem se na gauči v obýváku a nezaujatě přepínal programy. 
Dneska bylo opravdu krásné počasí a obloha byla čistě modrá, bez jediného mráčku. 
Posadil jsem se normálně, jakmile jsem zaslechl klíče v zámku. 

,,Ahoj, ty už jsi zase doma?" ozve se mamka

Pozdrav ji oplatím a přejdu do kuchyně, abych pro nás mohl připravit kávu. 

,,Namjoon je v práci do pěti?" optám se 

S úsměvem kývne a začne listovat letáky, který vzala cestou ze schránky. 
Hotový nápoje položím na kuchyňský stůl a sednu si naproti ní. 

,,Dneska je fakt nádherně, proč si nezajdete s Taehyungem někam ven?" optá se

Zamíchal jsem kávu lžičkou a poté se na ní podíval. 

,,Nemá teď čas." odpovím pouze

Prospekty zavřela a odsunula do strany. 

,,Viděli jste se naposledy před týdnem." podotkne 

Nevěděl jsem, co na to odpovědět, je to tak, ale s tím já bohužel nic neudělám. 
Ačkoliv je léto, tak Taehyung musí stále chodit do práce. Nyní překládá na plné obrátky a k tomu ještě píše. Pracuje na své knize už skoro rok, ale stále není prý spokojený. 

,,Když jsem byla já ve tvém věku, tak jsem byla furt venku. Tvůj otec mi každý večer lezl do baráku, aby mě vytáhl ven." 

Nad tou vzpomínkou se pousměje. 
O otci spolu moc nemluvíme, není to dobrý člověk, ale vím, že když byl mladý, tak měl srdce na správném místě a mou mamku opravdu miloval. 
Bohužel peníze lidi mění a především alkohol, začal být agresivní, ubližoval jak ji, tak také mě, i kvůli tomu jsme se rozhodli odstěhovat když mi bylo deset. 

,,Tím jsem ti chtěla jenom říct, že mám pocit, že poslední dobou jsi kdyby sám. Měli byste být spolu a užívat si života." 

Z nějakého důvodu mi připadá, že najednou jsou všichni proti němu. 
Je pravda, že se dny bez něj táhnou a cítím se osamělý, ale nemohu mu to vyčítat. 

,,Neboj mami, má teď jenom hodně práce, zlepší se to." 

Věnuji ji povzbudiví úsměv, ale mám pocit, že ta slova by měla uklidnit spíše mě. 
Po chvilce jsem se odebral do pokoje, abych vymyslel něco s čím se aspoň zaměstnám na nějakou dobu. 

Podíval jsem se na svůj odraz v zrcadle, které jsem si do pokoje pořídil před půl rokem. 
Byl to pro mě fakt těžký krok, ale Taehyung mě podporoval, abych se dokázal překonat. 

Díval jsem se na sebe a opět mě pohltila nespokojenost. 
Popadl jsem svou černou mikinu a oblékl si ji na své tričko i přes to, že bylo neskutečné teplo. 

YOU'RE NOT SICK/ taekookKde žijí příběhy. Začni objevovat