Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Jsem doma." ozvu se hned po příchodu
Sundám si boty, tašku si zatím nechám vedle botníku a rozejdu se do kuchyně, kde jsem zaslechl její pozdrav.
Usměji se na ní, ale také na muže, stojící po jejím boku.
,,Ahoj Namjoone, dlouho jsem tě tu neviděl."
Vysoký muž mi věnuje úsměv a pomůže mé mamce odnést hrníčky ke stolů. S radostí si k nim přisednu a poděkuji za černý čaj s citrónem.
,,Měl jsem dost věcí na práci, ale to je nepodstatné. Spíše vyprávěj ty, jak jsi zvládl třeťák? Také jsem zaslechl, že máš přítele."
Okamžitě jsem se podíval na mamku, která se přiblble usmívala. Musel jsem nepatrně zrudnout, hlavně při vzpomínce na minulou noc. Zamíchal jsem horkou tekutinu lžičkou, ale poté mu opět věnoval pohled s mírným úsměvem.
,,Mohu s klidem říct, že to byl zatím ten nejlepší rok, co se týče Taehyunga, tak si myslím, že ti mamka sdělila všechny informace."
Na jednu stranu jsem byl fakt rád, líbí se mi, jak je mamka upřímně šťastná kvůli mně. Joon se zasmál a nakonec kývl se slovy, že o něm slyšel více než dost.
,,A kdy se k nám konečně nastěhuješ?" optám se
Namjoona znám přibližně osm měsíců, vím, že s mou mamkou chodí již přes rok, i z toho důvodu u nás párkrát padlo slovo 'stěhování'. Hned jsem si ho oblíbil, působil charismaticky, ale také klidným dojmem. Ze začátku to mamka skrývala v tajnosti, než si sama nebude jistá, zda jejich vztah má budoucnost. Nedivil jsem se ji. Od incidentu s mým otcem přestala důvěřovat mužům, byla hodně uzavřená.
Byl jsem na ní strašně hrdý, když si po čtyřech letech někoho našla, hlavně tak milého člověka.
,,To záleží na tobě Kookie, nechci, aby jsi se cítil nekomfortně, kdybych tady s vámi žil."
Mamka ho jemně chytla za ruku a vřele se pousmála.
,,Budu rád, když tady budeš. Stejně za rok půjdu na vysokou, budu ti vděčný, když tu mamka nebude muset být sama, hlavně klidnější."
Dopil jsem svůj čaj a ještě si chvilku povídal s Namjoonem než musel zpátky do práce. Zvedl jsem se a došel k sobě do pokoje, cestou jsem si vzal svou tašku, aby dole nepřekážela. Dal jsem si rychlou sprchu a převlékl jsem se do čistých věcí.
,,Jungkooku?"
Zrovna jsem skládal trička do skříňky, když ke mně přišla mamka. Ihned jsem se na ní otočil a pobídl ji, aby pokračovala.
,,Přišel ti menší balíček."
Krabičku, kterou svírala v pravé ruce mi s úsměvem předala a poté opustila můj pokoj. Pátral jsem v paměti, ale nemohl jsem si vybavit žádnou objednávku. Přes internet toho moc nenakupuji, spíše jsem pro kamenné obchody, kde onu věc mohu popřípadě i vyzkoušet.
