Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Byl jsi perfektní, ale teď se chci postarat já o tebe."
Vyděšeně jsem se na něho podíval. Nemůže se mě dotýkat.
,,To je v pořádku, nemusíš."
Chtěl jsem ho odbýt a vyvarovat se situaci, která by se mohla nastat.
Zkoumavě si mě prohlížel a přitom mě jemně hladil po vlasech. Nechci ho urazit, neříkám, že bych si neužíval jeho péči a poprvé zažít jaké to je, ale zkrátka na to nejsem připravený.
Jeho oči byly plné něhy, kdyby věděl, jak to myslím.
Přitáhl si mě k sobě do objetí a společně jsme se dokoukali na film, který mě již zcela přestal zajímat.
-
Probouzet se po ránu s někým je nepopsatelně dokonalý pocit. Ačkoliv byla postel prostorná, tak by nám bohatě stačila poloviční, jelikož celou noc se na mě lepil a odmítal pustit.
Bál jsem se, že se budu vrtět či mluvit ze spaní, protože jsem vždy spával sám, ale nakonec byly mé obavy zbytečný.
,,Chutnalo? " optám se
Nejsem člověk, který po ránu připravuje vajíčka či palačinky. Zkrátka na to po vstávání nemám náladu a ani chuť.
Zvolil jsem tedy klasický sendviče a k tomu zeleninu. Taehyung i přes to, že snídaně byla obyčejná, tak vypadal spokojeně.
,,Moc."
Objal mě kolem krku a já mu automaticky obmotal ruce kolem pasu. Tohle všechno mi stále připadalo až nereálné. Nacházím se na chatě v přírodě a momentálně objímám muže, který je okouzlující tělem i duší.
,,Co říkáš na výlet?"
Autem jsme jeli přibližně čtyřicet minut, cesta s ním byla příjemná jako vždy. Zaparkoval na menším parkovišti u louky, ihned jsem vystoupil, ale okamžitě mi začala chybět klimatizace, jelikož dneska bylo neskutečné teplo.
Taehyung měl menší batůžek na zádech, kam před cestou dal studené pití a pár sušenek pro případ nouze.
Bez váhání mě chytl za ruku a propletl si se mnou prsty. Miluji tohle nenucené, milé gesto.
Rozešli jsme se po kamenné cestičce nahoru, sledoval jsem tu nádhernou přírodu kolem sebe a přitom poslouchal Taehyunga, který mi vyprávěl historky během pobytu na chatě, když byl ještě malý kluk.
Šli jsme teprve třicet minut do kopce a můj dech začínal být rychlejší. Taehyung šel svou klasickou chůzí a vůbec nevypadal vyčerpaně, to jsem však nemohl tvrdit o sobě.
Po půl hodině byl můj dech nepravidelný a byl jsem neskutečně unavený.
