Společně jsme se přemístili dovnitř, sešli pár schůdku a usedli jsme se u stolů pro čtyři.
Posadil jsem se do rohu a Zed na druhou stranu, takže jsme seděli kdyby křížem.
Taehyung se zastavil a věnoval mi pohled.,,Dáš si víno, Jungkookie?" optá se
Tuhle zdrobnělinu používá snad od nepaměti, ale líbí se mi, že mě takhle oslovuje i před ostatními, už to nejspíše bere jako samozřejmost.
S úsměvem kývnu a on se odebere k baru, nechávající mě napospas s ním.
Myslel jsem si, že budeme zticha, ale chlapec se na mě zkoumavě podíval.
Nelíbil se mi jeho pohled, který zářil, kdyby mě měl soudit.,,Kolik, že ti je? Tae mi to určitě říkal, ale už si nevzpomínám."
Hlavní je, aby jsi si pamatoval na to, že je to můj přítel.
,,Dvacet." odpovím
Jeho hnědé oči mě opět začaly propalovat, ale jeho obličej už nebyl tak ledový jako před barem, naopak mi připadá, že s jemným úsměvem vypadá i sympaticky.
,,Páni, vypadáš mladší." podotkne
Slýchávám to dost často, nikdy jsem nevypadal na svůj věk a i po dosáhnutí plnoletosti po mě všude žádají občanský průkaz.
,,Jo, já vím."
Sklopím pohled do svého klína a nezaujatě jsem si prohlížel ruce, okem jsem zavadil o prsten, který mi věnoval Taehyung k výročí.
,,Nemyslel jsem to nějak špatně." ozve se
Ihned jsem se na něho podíval a nedokázal jsem skrýt překvapený výraz.
,,V pořádku, slýchávám to pořád."
Pousměji se, abych ho ujistil, že mě tím nijak neurazil.
,,Ber to z té lepší stránky, za dvacet let budeš vypadat stále dobře a všichni ti budou závidět."
Usmál se a já s ním, možná jsem to předtím doopravdy přeháněl a ve skutečnosti je to fajn člověk.
Taehyung se vrátil k nám a nápoje položil na dřevěný stůl.
Poděkoval jsem, chvilku ještě stál, ale poté se usadil ke stolů.Zesmutněl jsem, když se posadil naproti mě vedle Zeda.
Připadal jsem si možná trochu odstrčený, ale nějak zvlášť jsem se tím nenechal rozhodit.Uchopil jsem skleničku do ruky, chlapci také, tím rozdílem, že oni pili pivo a měli jsme v plánu si ťuknout, jak to baru bývá zvykem, ačkoliv mi tenhle čin připadal vždycky trapný.
Ze slušnosti jsem se musel podívat do Zedových očích, když se naše skleničky setkaly v nárazu, následně i s Taehyungem u kterého mi to samozřejmě nepřipadalo divné a jakmile se ozvalo cinknutí, tak na mě mrkl a všichni jsme se napili.
ČTEŠ
YOU'RE NOT SICK/ taekook
Fanfic,,Nepociťuji vůči tobě lítost, Jungkookie. Chci, aby jsi věděl, jak úchvatný pro mě jsi, nehledě na minulost. " - taekook