Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Chlad kolem mého těla mě donutil rozlepit oční víčka. Vedle mě bylo prázdné místo a okno bylo pootevřené, ať se do pokoje dostane příjemný, podzimní vzduch. Pomalu jsem se posadil a ihned si to zamířil do koupelny, abych si mohl dát rychlou sprchu a vyčistit si zuby. Po ranní hygieně jsem se převlékl a po několika minutách objevil mobil, abych se mohl podívat na případné zprávy a také čas.
V tu chvíli jsem si vybavil včerejší den s Taehyungem, po téhle vzpomínce jsem se musel nepatrně pousmát, ale také jsem byl dosti překvapený, protože bylo po sedmé hodině ranní a já v tom případě musel spát dvanáct hodin.
Mobil jsem si schoval do zadní kapsy a líným krokem jsem se rozešel do kuchyně. Bál jsem se, že tu Taehyung nebude, jelikož vždy jsem vstával dřív než on, když mohl spát, tak toho vždy využil a nerad vstával brzo, když nemusel do práce.
O to více jsem byl překvapený, když jsem ho spatřil u kuchyňského stolů, zrovna popíjel kávu a před sebou měl dva talíře se snídaní.
,,Dobré ráno, Jungkookie."
S úsměvem jsem mu též popřál krásné ráno. Odložil hrníček na stranu a pravou rukou mi naznačil, ať k němu přistoupím. Nepatrně jsem se sklonil, abych ho mohl obejmout a po chvilce mě chytl kolem pasu a následně si mě posadil na svůj klín.
,,Jak se ti spalo?" optá se
Levou ruku mi obmotal kolem mého těla, aby mi dodal oporu.
,,Moc dobře a tobě?"
Zamíchal jsem lžičkou kávu, která byla stále teplá a trochu se napil. Položil hlavu na mé rameno a věnoval mi letmý polibek na krk.
,,Spal jsem vedle tebe, takže skvěle."
Nad tou větou jsem se nevědomky uculil a bez dalších slov jsme se pustili do jídla. Po snídani jsme se vydali na dlouhou procházku se psem, místní park byl opravdu krásný a díky podzimu o to více. Miloval jsem pohled na přírodu, především na pestré barvy listů, který již pomalu opadaly. Taehyung jemně svíral mou ruku a ve své pravé ruce držel vodítko, ačkoliv byl Yeontan slušně vychovaný, tak stále měl v oblibě zaběhnout za čtyřnohé společníky za účelem se skamarádit.
Procházeli jsme se po kamenné cestičce, která se táhla dokola a ze strany byly lavičky, kde většinou posedávali starší lidé a pouze vnímali okolí. Slunce nás příjemně hřálo a teplý vítr pohrával s našimi vlasy.
,,Víš, co je dneska za den?" optá se
Na malý moment se mého těla zmocnila nejistota. Zapomněl jsem na naše výročí? Blbost, před pěti měsíci jsme slavili první rok. Jeho kniha je sice hotová, ale na trh přijde až za pár měsíců, takže to taky není ono.
