3. kapitola

17.1K 616 4
                                    

Staci mě posadila na bar a vysvětlila mi, jak se mám chovat a co dělat. Nesmím odporovat a být drzá na zákazníky. Když budou hrubý, měla bych si obstarat náramek SOS, jak mu říká Staci. Je na něm tlačítko s GPS, které zaznamená, že se něco děje. Ochranka přiběhne a pomůže v tísni.

Vlastně jsme si nestihly nic říct, protože se objevil jeden ze zákazníků a Staci se k němu rozeběhla. Nejspíš to byl, ten který měl mít vlastní tryskáč na zahradě. Nevypadal tak zle. Upravený a značkově oháknutý čtyřicátník. Kterému přetékal nejen účet, ale i bříško. Následně na mě Staci mávla, abych přišla za nimi.Nasadila jsem sexy chůzi, přišla k nim a posadila se těsně vedle něho. Byl cítit drahým parfémem a jeho medvědí objetí mi prozatím nebylo nepříjemné, jak jsem si myslela.

Všimla jsem si odcházejícího Alexe a u baru postával Ralph ještě s jedním, ale toho jsem neznala, pravděpodobně mělo jít o majitele. Na toho jsem se rozhodla, že musím udělat největší dojem, aby mi odpustil dluh. Peněz musel mít přeci hromadu, nějakých dvě stě tisíc z něho chudáka neudělají. Stále jsem si říkala, že kdybych se s někým musela vyspat, obětovala bych se, ale ve skutečnosti ten samotný čin mi připadal tak neuvěřitelný, že jsem hned musela přejít na jiné myšlenky. Sama sebe bych si nevážila. Nejsem přeci jako ostatní. Nejsem taková. Nikdy jsem sice nebyla na vztahy, ale nedávala jsem se na potkání. Svatou jsem se také nemohla považovat, ale za to mohl můj kladný vztah k sexu.

,,Jak se jmenuješ?" zajímal se Max, zákazník se Staci na klíně.

,,Natali." odpověděla jsem stroze.

V jeho očích se zablýskl chtíč.

,,Deset tisíc na černou devítku." mrknul na mě.

,,Jenom?" utrousila Staci.

,,Dobrá dám dvacet."

Ruleta se stala jeho oblíbenou disciplínou, ale těch dvacet hned prohrál. Jemu to očividně vůbec nevadilo a předal mi deset tisíc, abych vsadila na co chci.

,,Nemám štěstí."

,,Kdo nehraje nevyhraje." zašeptal mi do ucha a periferně jsem si všimla přicházejícího Alexe.

,,Dobře, černá třináctka."

Jeho prohra ho opět nijak nerozházela a dal si vsadit i Staci.

,,Omlouvám se, Maxi, smím si na okamžik vypůjčit Natali?" podívala jsem se za sebe na Alexe.

,,Jasně." utrousil a když jsem vstávala plácl mě přes zadek.

Nadechla jsem se, protože jsem měla sto chutí mu jí natáhnout. Poodešli jsme pár kroků, čapnul mě za ruku a vedl k sobě do kanclu.


,,Ještě jsem ti nedal náramek. Staci se ti o něm už určitě zmínila."

,,Jo zmínila."

,,Tady pod tím ornamentem je tlačítko, když ho stiskneš krátce, zpozorním a přijdu tam, kde tě najde GPSka. Když dlouze, je to SOS a máš problém. Přiběhnu i s ostrahou."

Posadila jsem se a hodila si nohu přes nohu, zatímco jsem si ho pečlivě prohlížela. 

,,Dík." natáhla jsem ruku k náramku a naše pohledy se střetly.

Do dveří vpadl další chlapík, který páchl po cigaretách. Prohlédl si mě od hlavy k patě a donutil mě vstát, aby měl lepší výhled.

,,Ah naše slavná Natálie." rozveselil se.

,,A vy jste?" přimhouřila jsem na něj oči.

,,Gustavo Vega, majitel."

Životní prohraKde žijí příběhy. Začni objevovat