Životní prohra

26. kapitola

Zamířil jsem k baru a Nat už byla zpět. Měl jsem nutkání se jí zeptat, kde byla a co řešila. Holky najednou ztichly hned, jak jsem přišel na bar. Váhal jsem, zda nebyla řeč o mně.

„Tak že to není moc jednoduchá situace." mrkla Lily na Nat.

,,Jen si odskočím." sesedla Nat ze stoličky a odešla.

,,Co se děje?" zeptal jsem se Lily naférovku.

,,Možná ti to poví sama." nadzvedla obočí a sevřela pevně rty.

,,Aha.."

,,Jen mezi námi, Alexi, měl bys zabrat, jestli o ni máš zájem. Zajímá se o ní bejvalej."

Podíval jsem se na ni, abych zjistil, zda to myslí vážně. Tvářila se soucitně a smutně až mě zamrazilo.

,,Co mi k tomu chceš říct víc?"

,,Měli byste to dát konečně dohromady."

Zrovna tohle jsem slyšet nechtěl.

,,Proč?"

,,Nabídl ji, aby se přestěhovala k němu."

Její pohled sklouzl někam za mě. Otočil jsem hlavu a vedle mě usedala Nat s mobilem v ruce. Nabídl jsem ji odvoz a ona souhlasila. Byla zaražená a moc nemluvila, tudíž jsem cítil , že něco není  v pořádku. Ještě navíc mě rozčilovala tím, že jí stále upozorňoval telefon na textovky. 

Usoudil jsem, že to byl její bejvalej a měl jsem chuť s tím mobilem praštit. Najednou se začal zajímat, kretén.

,,Nechceš mi něco říct?" podívala se na mě a v jejím pohledu bylo prázdno.

,,Zatím ne."

,,Tak kdybys chtěla mluvit a ne si posílat textovky, budu u bazénu." dělal jsem uraženého, protože jsem si myslel, že si říkáme všechno.

Kdybych tvrdil, že jsem byl naštvanej, nejspíš jsem netušil, co mi právě přijde za SMSku. Protože jsem byl po přečtení mimo.

,,Nezapomněl jsem. Bob."

,,Do háje." praštil jsem pěstí do stehna.

Nemohl jsem uvěřit, že si ještě dovolí po tom všem mi vyhrožovat. Grázl. Nechápal jsem, jak se ze dne na den může člověku všechno podělat. Potřeboval jsem něco s čím bych na tohle všechno zapomněl.

Vyběhl jsem po schodech a zamířil do pokoje Nat. Ležela na posteli na břiše a v ruce držela mobil. Ihned se na mě podívala a čekala, co řeknu. Já nic neřekl jen jsem si ulehl vedle ní. Lehce se pousmála a sledovala moje reakce. Hrotem dlaně jsem ji přejel po lících, když se objevil její nechápavý pohled. Mobil jí neustále vibroval a vydával tak protivný zvuky, že bych jím nejradši praštil o zem.

,,Chceš se k němu nastěhovat?" vypadlo náhle ze mě.

,,Možná, jak o tom víš?"

,,Lily mi něco nenápadně naznačila." zalhal jsem.

,,Aha..."

,,Popravdě si nemyslím, že děláš dobře." zarazila se a podívala se na mě.

Vyhýbal jsem se očnímu kontaktu, protože by si všimla, jak mě ten chlap rozčiloval.

,,Čekala jsem na tohle přes dva roky."

,,Tak on si s tebou dva roky hrál a teď, když jsi mu to u ženy zavařila, tak že se s ním rozvádí, se konečně rozhoupal?"

,,Co mi tím chceš říct? Že jsem hloupá?"

,,Sama ses tak nazvala, když jsi ho načapala u nás v klubu." pomalu jsem vstával.