Životní prohra

19. kapitola

Cítila jsem se mu svým způsobem zavázaná. Zůstal se mnou přes noc, i když jsem měla silný pocit, že při první šanci zdrhne. Nechtěla jsem ho nijak svazovat, musela jsem na něj jako na divoké zvíře, které si toužím ochočit, pomalinku. Jsem přeci ženská a chlap musí mít jídlo na stole, doma uklizeno a sex. Když už si mě znovu přivezl k sobě domů, musím tentokrát pomalu a promyšleně. Nesměla jsem to pokazit.

Když jsme se nasnídali, klub prahl po Alexově přítomnosti a tak se chystal do práce. Poprosila jsem ho, zda by mě neodvezl pro věci domů k mému otci. Věděla jsem jistě, že nikdo nebude doma a skutečně jsem se nechtěla s nikým z rodiny setkat.

Zastavili jsme před domem a já použila tajný klíč z garáže k odemčení hlavních dveří. Byla jsem spokojená, že byl dům prázdný a nikoho jsem nepotkala. Skoro veškerá elektronika včetně všech cenností zmizela. Jistě to prodali kvůli dluhům. Můj pokoj zůstal téměř nedotčený, jen televize a hifi věž nebyly na svém místě.

Popadla jsem ze skříně kufr a nacpala ho všemi věcmi, které jsem tu měla. V koupelně jsem si do sportovní tašky ještě přibalila parfémy, líčidla a kosmetiku. Konečně jsem se ohákla do oblíbených džín a bílé halenky, kterou jsem si zakasala za pásek. Do další tašky jsem si sbalila boty a už jsem si vykračovala k Alexou autu.

,,Natali?!" zaslechla jsem za sebou.

Otočila jsem se za známým hlasem a poznala malého Matta, mého brášku. Šel k domu jako hromádka neštěstí. Bylo mi ho tak líto.

,,Ahoj Matte!" usmála jsem se na něj.

,,Ty jo ségra, to je tvoje fáro?" rozběhl se k autu a začal ho okukovat s úžasem.

Alex vystoupil z auta, aby mi pomohl se zavazadly. Matt Alexe sjel pohledem od hlavy k patě a pak se podíval na mě.

,,To je tvůj frajer?" zazubil se.

,,Ne není, to je kamarád."

,,A proč na něj tak divně koukáš?"

,,Jak bych na něj měla koukat, prosím tě." kroutila jsem hlavou a smála se.

,,Jako kdyby byl Ferrari a tobě se Ferrari vždycky děsně líbilo." zazpíval a uculoval se.

Snažila jsem si zakrýt obličej, protože mi právě zrudnul jako rajče. Alex otevřel pobaveně kufr a naplnil ho mými zavazadly.

,,Ty jsi mi nějaký chytrý." štípla jsem ho do tváře.

,,Ty se stěhuješ?"

,,Víš, s otcem jsme se pohádali."

,,Já vím, kvůli dluhům. Všichni se doma hádají. Chtěl jsem uspořádat oslavu narozenin a táta řekl, že nemá peníze na nic." zesmutnil.

,,Víš co Matte, uspořádáme oslavu u mě. Bazénová párty." navrhl Alex.

,,Fakt?" rozzářil se.

,,Zítra je sobota tak pozvi kamarády na tuhle adresu." vyndal z kapsy papír a tužku.

,,Ty jo! A že mě svezeš v tom fáru?"

,,No jasně, kámo." plácli si.

,,Já jsem Matt a bude mi osm." podal Alexovi ruku.

Alex se usmál a podal mu ji taky.

,,Hele Alexi, nehodil bys mě na hřiště tady kousek, to by kluci koukali." oběhl auto zpředu.

,,Jasně že jo." mávl na něj.

Matt si hodil tašku do domu a nasedl si do auta. Byl nadšením bez sebe. Zíral na budíky a hledal řadící páku. Alex mu vysvětlil, že tady není páka, ale pádla pod volantem. Jeho oči nestačily sledovat cestu a Alexovu jízdu. Během chvíle jsme byli u hřiště a Matt pyšně vystoupil. Kluci na hřišti hned přiběhli, jen co uslyšeli motor silného auta.