O kouzlech a kouzelnících

28. Neladar

Ve skutečnosti jsem svoji matku nikdy bojovat neviděl. Tušil jsem však, že její schopnosti musí dalece převyšovat schopnosti ostatních sorkerenek, když se na univerzitě postavila i samotnému Maleckovi.

Měla jediná žena mezi Mocnými pravdu? Byla moje matka ještě sorkerenka, nebo stejně jako její protivnice čarodějka? A záleželo na tom?

Ne. Teď zaleželo na jediném. Dokáže Sevrina D'Orsay porazit Katarinu Morwe?  A co když se do boje přidají i ti další Mocní?

Moje matka neohroženě předstoupila, pohybem ruky si přivolala zbraň. Lehký jednoduchý meč, po jehož ostří přeběhly fialové odlesky.

Černovlasá čarodějka se souhlasně usmála a napodobila ji.

To nemyslí vážně, zděsil jsem se. Ony se chtějí utkat v opravdovém magickém souboji. Stejně jako bojoval Maleck s mým otcem.

Na druhou stranu to možná nebyl z matčiny strany zase tak špatný tah. Takhle do jejich boje nebude zasahovat nikdo zvenčí, alespoň pokud se budou Mocní držet pravidel. Snad Katarinina namyšlenost zabrání tomu, aby přijala pomoc od někoho dalšího. Jistě by nechtěla před plným sálem lidí přiznat, že sama nestačí na jednu sorkerenku.

Proč se tohle vůbec stalo?

Maleck říkal, že nezaútočí. Jenomže on tady nebyl a chyběl i Kello Carr. Jednala tedy čarodějka na vlastní pěst proti přání svého vůdce?  A pokud ano, co tenhle rozkol mezi Mocnými bude znamenat pro císařství?

Pomalu jsem se prodíral davy přihlížejících, abych lépe viděl na obě ženy připravující se na střet. Většina z kolemstojících byla ztuhlá strachem, jen vojáci a několik sorkerenek prokázali dostatečnou duchapřítomnost a začali se rozmisťovat do příhodných pozic, kdyby došlo k boji.

Musel jsem nerad připustit, že i mě zaplavil strach. O matku a také o Jossine, která se mi ztratila mezi lidmi. Teď už se ven nedostane.  Nikdo se ven nedostane a já se děsil toho, co by pomstychtivá Katarina mohla rudovlasé dívce provést. 

A byl to strach, který moji magii, jindy kdykoli připravenou přispěchat mi na pomoc, podivně utlumil.

Katarina Morwe se sebevědomě zasmála a vyrazila proti mojí matce. Se zazvoněním se jejich meče střetly doprovázeny poryvy energie a fialovými záblesky, které se začaly kolem dvou soupeřících žen tvořit. 

Skloubit fyzický souboj s magií bylo obtížné, pro většinu kouzelníků prakticky neproveditelné, vyžadovalo to obrovskou sebekontrolu, preciznost a hlavně velikou moc a zkušenosti.

A navzdory naší zoufalé situaci, jsem se neubránil údivu nad tou dokonalostí, elegancí a přesností, s kterou obě čarodějky předváděly tu nejúžasnější magickou podívanou. Bylo však jasné, že tohle představení neskončí hlasitým potleskem a ovacemi. Tohle představení skončí prolitou krví jedné z nich. 

Lidé se stahovali ke stěnám sálu, aby dali čarodějkám prostor, aniž by dokázaly odtrhnout oči od té světelné show. Také císařovna chráněna svými vojáky a sorkerenkami s bledým obličejem napjatě sledovala každý záblesk, každé kouzlo, každou ránu mečem.

Katarina opět udeřila, obrovská rudě rozžhavená vlna zamířila přímo na její soupeřku a já s divoce tlučícím srdcem sledoval, jak matka její zaklínadlo s lehkostí odrazila. Poté se ladným a neuvěřitelně rychlým skokem dostala do blízkosti své protivnice. 

Mezi stříbrnými vlasy jí stále poletovalo několik uhasínajících jisker z předchozího kouzla, když se švihem svého meče jistě podpořeným její magií ohnala proti Katarině. Ta sice útok vykryla čepelí své zbraně, ale síla úderu ji srazila na kolena. Mezi přihlížejícími projela vlna údivu.