O kouzlech a kouzelnících

30. Jossine

Paní Sevrina ležela na leštěných parketách Velkého sálu a umírala. Katarina Morwe s napůl šíleným úsměvem obcházela kolem ní a pak znovu udeřila ohnivým kouzlem. Naše představená se už nedokázala bránit, rozžhavený plamen ji naplno zasáhl.

I ke mně dolehl odporný zápach spáleného masa.

Celá jsem se třásla, po tvářích mi stékaly slzy a rozmazávaly líčidla. Přesto jsem od toho odporného divadla nedokázala odtrhnout oči.

Hleděla jsem na ležící ženu, na ohořelé šaty, mokvající rány a spáleniny. Z jejích stříbrných vlasů zbyly pouze doutnající chomáče. Nevěřila jsem tomu, že ještě žije. Tohle by nepřežil nikdo.

Císařovna s bledým obličejem a s lesknoucíma se očima hleděla na svoji dlouholetou přítelkyni zhroucenou u Katarininých nohou.

Sorkerenky stály kolem zlomené a zoufalé. Snažily se své představené pomoci, pokoušely se krutou čarodějku zastavit, ale ti, co se odvážili souboj narušit, nedopadli o mnoho lépe než Paní Sevrina. O to se už postaral doprovod Katariny Morwe.

Pochopila jsem, že nikdo tady nemá sílu Mocné porazit. Kdo se o to pokusil, zemřel.

Všechna moje naděje se teď upínala k Neladarovi. Jistě uprchl, aby se dostal k Maleckovi. A ten nám pomůže. Zastaví tohle krvavé představení. Snad už brzy...

Černovlasou čarodějku přestalo bavit hrát si s nehybným tělem Paní Sevriny a obrátila se k vyděšenému davu.

„Ještě někdo si se mnou chce změřit síly?" vykřikla a zatočila se kolem dokola v děsivé parodii na tanec.

„Nikdo?" rozesmála se jako smyslů zbavená. A mě v tu chvíli napadlo, že je snad opravdu šílená.

K ležícímu tělu naší představené se opatrně přibližovala Paní Beltana. Katarina si jí nevšímala, tancovala po sále a hledala mezi lidmi svoji další oběť.

Hlavní léčitelka se sklonila nad umírající ženou, zahlédla jsem mezi jejími prsty problesknout bílé světlo. Chtěla Paní Sevrinu uzdravit. Zdálo se mi, že se raněná sorkerenka pohnula a to ve mně zažehlo jiskru naděje. Třeba není pozdě.

Jenomže hned v dalším okamžiku jsem zahlédla unavený a strhaný obličej naší nejlepší léčitelky, která se otočila k císařovně a bezradně zavrtěla hlavou. I přesto její ruce zůstaly položené na hrudi naší představené, další dávka bílého světla začala pronikat do jejího těla.

Katarina Morwe pátravým pohledem stále přejížděla po kolemstojících skoro jako by někoho hledala.

A pak se její tmavé oči upřely na mě.

„Ty," ukázala mým směrem s potěšeným výrazem. „Pojď mi předvést, co ses naučila na univerzitě."

Ztuhla jsem strachy, kolena se mi rozklepala. Viděla jsem, jak si poradila s Paní Sevrinou, já proti ní nevydržím ani vteřinu. Zabije mě jediným kouzlem.

„Tak pojď, maličká..."

„Zastav tohle šílenství," ozvala se císařovna pevným hlasem, který ostře kontrastoval s její bledou tváří a do krve rozkousanými rty. „Můžeme vyjednávat, Katarino, nabídneme vám..."

„Ticho!" přerušila ji ostře čarodějka a její kouzlo poslalo vládkyni do kolen. Hlavní náraz naštěstí odklonila síla bariéry sorkerenek stále chránících panovnici.

„Nepřišla jsem, abych poslouchala nudné řeči a dohadování," zašklebila se na císařovnu, kterou přispěchala podepřít Allecia. „Řekla jsem, že se chci bavit!"