PETER PAN IS HERE

28.

- jen takhle v rychlosti na začátek, chci se omluvit za velikou pauzu, ale v poslední době se toho teď děje hodně, čekají mě přijímačky, ale teď už si užité další díl -
Peter mě se na mě díval, jako by ho to fakt zajímalo, proto tedy jsem se rozhodla mu povědět i o tom jak jsem se cítila na ostrově a další večírky. Pokračovala jsem tedy proto "za nedlouho jsem se probrala na pláži, moje myšlení v tu chvíli bylo asi nějaké takovéhle; divný to pocit, neboť je to jakoby jsem opustila svoje vlastní tělo. Ale to je přeci nemožné, nebylo mi ani chladno ani vedro, jako kdybych nebyla živá. Stále jsem ležela na té pláži, rozhodla jsem se tedy vstát a jít se kouknout co je tu..." a dál už to znáte ze začátku knihy.
   Dopověděla jsem poslední slovo a Peter vstal, vypadalo to že chce odejít. Nejspíš ho můj příběh znudil, nedivím se mu. Chvilku jsem ho pozorovala jak se blíží k vchodovým dveřím. Šáhl na kliku a když začal otevírat dveře, hned je zase zavřel. Otočil se na mě a řekl mi něco co byste od někoho jako je on vlastně i čekali "celkem ujde, ta pohádka na dobrou noc." Otevřel si dveře a odešel než jsem cokoliv stačila říci. Byl pryč, jak jako pohádka je to to co se mi fakt stalo. Chvilku jsem nad tím přemýšlela, ale nakonec jsem usoudila, že je to Peter Pan namachrovaný blbeček. Jelikož už byla tma, tak jsem se rozhodla jít spát. V kajutě byli asi čtyři hamaky a na zemi deky a polštáře. Vybrala jsem si tedy radši ten hamak. Nemohla jsem ale vůbec usnout. Proč by Peter se nejdříve chtěl omlouvat a pak mi jen na rozloučení, řekne něco abych byla ještě více zmatená. Ráno až se probudím hned poradnu věci a jdu k tomu jejich soudu, ale já vám říkám že na tohle mě nedonutí zapomenout, a že hned jak budu zase na světě, udělá to stejné co předtím. Po chvilce koukání z okénka na třpytící se odraz měsíce do moře a přemýšlení co mě to vlastně čeká jsem konečně usla.
   Ráno mě vzbudí sluneční svit, který mi bliká do očí. Tak tedy vstanu a ne nebylo to, to že spím u okna, ale Peter Pan si vzal zrcátko a nasměroval ho na mě, tak že mi to blikalo přímo do očí. Promluvila jsme na něj "to je mi to ale probuzení, velmi originální" "jsem se kvůli tobě Wendy překonal."