20.

684 30 1
                                    

    Po zbytek dne byla moje zábava jen sezení v domku a přemýšlení o mém životě. Nevím co mám dělat. S nikým v táboře se nebavím a když už tak mi to Peter Pan zakáže.
     Nastával už Večer což znamenalo to překvapení. Jelikož mám dnes narozky, tak třeba to bude něco pro mě. Pousmála jsme se. Byla jsme celá netrpělivá co mi Peter Pan dá.
     Ani né za chvilku slyším klepání na žebřík. Byl to Peter Pan, byl nějak vymóděný. Kruci asi se mi líbí, ale už delší dobu. Ten jeho úsměv a úšklebky jsou k sežrání. Proč je tak hezu. Jeho hnědé oči a to nemluvě o jeho vlasech. Mírně kudrnaté tmavě hnědé delší rozcuchané vlasy. No nemiluje ho. Ten jeho hluboký hlas, který se rozezní vždy když mluví. To jak je všímavý (někdy až moc, ale to je jedno). Dokonalejšího kluka jsme nikdy neviděla. Dneska měl na sobě smoking a snad jsme ho viděla i poprvé s učesanými vlasy.
Vykoukla jsme dolů, a zavolala ,,Jen se obleču a jsme dole." Pravda ale byla ta že se musím ještě učesat. Vzala jsme si ty šaty na kterých byl ten papírek. Ty šaty byli nádherné jako pro princeznu. Třeba ví, že mám narozeniny, třeba mi i chystá to překvapení. Vlasy jsme si rozpustila z drdolu a rozčesala. Nakonec jsme i sáhla po taštičce s make-upem. Slezla jsme dolů a ano měla jsme ty šaty. Cesta byla udělaná z kamínků a svíček. Byla to velká romantika. Nastavil mi ruku, abych se ho mohla chytnout a tak jsme taky udělala. Bylo to úžasné. Došli jsme k jeho stanu. Vešli jsme dovnitř byl tam prostřený stůl, ale pro tři. Hlavou mi běhali myšlenky, kdo je sakra ten třetí, kdo tu bude s námi jíst. Kdo by to sakra mohl být. Peter Pan mi odsunul židli a já jsme si sedla. Když si on sedl, tak na stole bylo z ničeho nic jídlo. ,,Wendy, nastal čas, kdy mi můžeš začít říkat Peter." Řekl, poté co jsme se na něj usmála. ,,D.. Dě ...kuji P... Pet ..ře." Rozkloktala jsme. ,,Copak děje se něco? Něco je špatně?" ,,N.....  Nic Nic." Sakra ani mluvit už neumím. Petr si vzal první kousek jídla do pusy a tak já jsme si vzala taky. Ke stolu došla třetí osoba, které nebylo vidět do tváře. Nebylo na to moc ve stanu vidět. Byla jsme ráda, že vůbec vidím na to jídlo. Osoba si sedla, vypadala jako další dívka. Taky byla, ale vždyť jsme tu byla jenom já? Vždyť i sám Peter Pan mi to řekl, že jsme chyba. Ta osoba se pustila do řeči....

————————————————————————
Okili doukili, je tu po delší době zase další kapitolka. Tak snad se líbí

PETER PAN IS HEREKde žijí příběhy. Začni objevovat