PETER PAN IS HERE

3.

Otevře knihu a začne se smát. ,,Tohle že jsem já, hahahaha to ani náhodou.'' Čte si dál ,,a hele jsi tu i ty Wendy'' začte se tak že ani nedává pozor a já jsem se snažila se osvobodit od mého přivázaní k posteli. ,,Fuj to je takový sladák až se to nedá číst.'' Zavře knihu tak aby udělala hluk a pak ji hodí na stolek u postele. ,,A ty Wendy se tu moc nekruť, akorát ti to více utáhne provaz a bude tě bolet tvoje ručka.'' Chytí mě za bradu, podívá se mi do očí a začne mluvit ,,dnes radši spi a nechoď nikam a s nikým nemluv nebo tě čeká trest a tak hezká tvářička se mi nechce zohavňovat.'' ,,Petře nech mě jít domů, prosím'' ,,Tak zaprvé chtěla si sem sama, zadruhé my nemáš Wendy dovoleno tykat kolikrát to chceš ještě zopakovat.'' Zrovna je na odchodu a zády otočený ke mně dodá ,,Doufám, že mě budeš poslouchat, nebo všichni tvý sourozenci zaplatí životem.'' A odešel pryč. Snažím se podívat po pokoji co tu všechno je naproti mě bylo okno a podním byla díra s žebříkem. Nikde nebyli dveře a jenom tři okna na bočních stranách. Domek byl ze dřeva a usuzuji že byl na stromě podle toho že z oken šla vidět koruna stromu. Dívám se do stropu a přemýšlím co asi dělalí moje maminka a sourozenci. Absolutně nemám pojem o čase. Jen to odhaduji od slunce, takže teď je asi odpoledne neboť slunce nevidím v oknech a přitom je venku světlo.

————————————————————————
Ano je to kratší, ale mám moc školy a tak nestíhám psát.