PETER PAN IS HERE

18.

...někdo mě nejspíše pozoroval, ale kdo když Lost boys si nemohli chodit kam chtěli a Peter Pan to už vůbec být nemohl. Byl nějak poslední dobou unavený. Nevycházel z jeho stanu. Vylezla jsem co nejdříve z vody. Když jsem se chtěla obléci, moje věci už tu nebyli. Někdo mi je musel ukrást. Já byla cca pět kilometrů od mého domku. Kdybych tam chtěla jít, tak jdu okolo tábora což si v mokrém spodním prádle nedovolím. Fuj už jen ta představa mě děsí. Já, co se bála pomalu nosit menší výstřih, nebo kraťasy co byli kratší než po kolena. Nikdy!
Začínala by mi být zima. Nezbylo nic jiného než to risknout a doufat že si mě v táboře nikdo nevšimne. Ani boty jsem tu neměla.
Proč by to někdo dělal? Tohle není vtipný!!
Když jsme se více a více přibližovala k táboru, měla jsme větší a větší strach. Byl to ten nejhorší pocit. Raději bych šla nad vybuchující sopkou po úzkém pěkně, než tuhle stezku skrz tábor. Hej, co si budem. Tábor je plný kluků, různého věku od 13 po 17 let. Nechci tam jít jen v mokrém spodním prádle. Beztak je to jedna z dalších Panových her. Peter vypadá tak na 17, chová se jako 10-ti letý kido a přitom bude už mít něco přes 2000 nebo 3000 let.
Jak říká tu jsme zpozorovala, že čas běží rychleji. Né jako v pohádkách, kdy se zde ocitnou děti v noci, uběhne několik let a přitom se domů vrátí ještě ten večer. Tady bych to přirovnala, že místo jednoho měsíce v Londýně tu proběhne těch měsíců šest. Je to tu hodně zrychlené, ale nepřijde vám to tak. Jak to poznám? Existuje příliv a odliv. A to už si jen podle dní co tu jsi vypočítáš.
Chvilku jsme přestala myslet na to, že musím projít skrz tábor plný kluků. Ti kluci nikdy nezažili, žádnou lásku. Ani tu mateřskou, proto tu jsou, aby si užili alespoň 5 let svého života jako správný kluk. Jsou tu kluci z celého světa, ale všichni si rozumí. Vím hodně odbočuji, ale nechci na to myslet. No prostě všichni kluci co mě spatří budou nadřazený prasata. Už tak když mě viděli jen tak na pláži pod domkem byli jako utržení ze řetězu, ale Peter Pan si je vždy zkrotil. Hlavně jsem se bála Felixe, měl vždy takový nadřazený úsměv. Jednou jsem i slyšela jak si Felix povídá s Petrem. Ve zkratce si povídali o tom, že Felix chce na ostrov další holky. To mu, ale Peter Pan zatrhl, neboť že mě (Wendy) stín vybral. Že to on donáší ty vyvolené.
   Už jsem byla u vstupu do tábora. Opakovaně jsme si říkala; nádech, výdech.