Řekla jsem mu ať odejde, že se chci převléci. Odešel tedy a to i ostatní kluci co byli semnou v kajutě. Když sem se tedy upravila, vyšla jsem a hned jsem si všimla, že jsme jakoby v nějakém mraku, ale byl takový šedý. Místy byl zbarvený do černa, skoro jakoby z něj chtělo pršet. Hook mi řekl ať si vystoupím a že zbytek cesty budu muset ujít pěšky. Rozloučila jsem se se všemi na palubě. A vyšla z lodi, pomalu to byl pro mě jako krok do prázdna. Do prázdna kde nic ani nikdo nebyl. Když jsem se chtěla ještě otočit a zamávat na loď, nebyla nikde. Motala jsem se tam jako dokolečka. Byl ze mě pomalu vrtulník. Rozhodla jsem se tedy jít. Nevěděla jsem kam ani kudy se mám vydat. Šla jsem přímo rovně. Po dlouhém marném chození jsem to už chtěla vzdát, ale nakonec jsem se rozhodlo to dojít dokonce. Najednou vidím něco takového zářivého, říká se že na konci tunelu je vždy světlo. Tak tohle muselo být to moje. Pomalu jsem si uvědomovala, že s míní posmrtný životem je konec. Bylo to těžké mít tak ještě sílu na to od tohoto utéct co nejdál, ale bylo už hodně pozdě a já musela pokračovat. Vstoupila jsem do zářivého objektu.
- tato kapitola je kratší z důvodu toho, že vám mocka chci poděkovat za tu neuvěřitelnou podporu, to že tuhle knihu četlo (nebo alespoň otevřelo) 3,26 k lidí. Pro mě je to neuvěřitelné číslo, vezměte si že byste do jedné místnosti postavili něco okolo 3ooo lidí. Wau, fakt děkuji, děkuji i za ty komentáře, některé pobaví jiné zahřejí u srdíčka a nebo mě jenom popoženou ke psaní další kapitoly. Teď jak jsem se zpětně dívala na prvních pár kapitol, asi určitě bych je napsala jinak než předtím. Ale je to taková vzpomínka.
-THE END OF THIS STORY-
ČTEŠ
PETER PAN IS HERE
FantasyMladé teprve 15-ti lété dívce umře její otec, který ji ve všem podporoval. Nedokáže se vyrovnat s jeho smrtí, co se stane když dívka uvěří v pohádky? Vždy byla jiná než ostatní v jejím věku. Nechce vyrůst a tak udělá věc, kterou nikdo nečeká. Je to...
